Proč nedozrávají ostružiny a jablka hnijí od jádřince?
Ostružiny, jablka a krmná řepa. Těch se týkají vaše pěstitelské dotazy. První zní: "Ostružiny nám dozrávají pouze do poloviny, pak jsou samozřejmě kyselé. Kde děláme chybu?" Odpovídá Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Nejspíše půjde o napadení plodů roztoči, konkrétně roztočem malinovým. Ochránit rostlinu můžete sirnými přípravky v době rašení ostružin; přípravky zasáhnou z pupenů vylézající roztoče.“
Další dotaz zní: Jablka nám hnijí od jádřince, co s tím? Ivan Dvořák říká: „Některé odrůdy, jako třeba Gloster nebo Florina, mají k těmto problémům ‚sklony‘. Ale například v loňském roce se vyskytovala jádřincová hniloba i u dalších odrůd. Objevuje se tam, kde se neošetřuje proti strupovitosti. Prakticky všechny systémové přípravky, použitelné proti strupovitosti a monilii, odpovědně použité v době, kdy plůdky mají velikost hliněné kuličky až nehtu ženského ukazováku, zabrání proniknutí spor hub do jádřince.“
A třetí dotaz: Krmná řepa mi vloni shnila, kde je chyba, jak na řepu? Ivan Dvořák: „Jedna z možností je, že jste řepu sklízeli namrzlou. Pokud ne, pak je možné, že řepa trpí srdéčkovou hnilobou. Což je nedostatek stopových prvků, v tomto případě bóru. Je tedy pozemek třeba dohnojit hnojivem s bórem. Je v Cereritu, v hnojivech se stopovými prvky Wuxal Sus Kombi Mg, Wuxal Sus Boron, Borax a podobně.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
