Proč by se pod lískou měly pást slepice

16. říjen 2020

Lísky jsou poměrně rychle rostoucí dřeviny. Jen stromovité typy dorůstají pomaleji. Nejrozšířenější jsou keřovité typy lísek. Lísku prořezáváme v období vegetačního klidu, nejlépe od října do března. Které větve odstraňovat a jakou výšku lísce zachovat, aby v příštím roce více plodila? Odpovídá Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

„Lísky se obyčejně prořezávají tak, aby nebyly nijak výrazně husté. Suché, nemocné větve odstraníme raději ještě v době, kdy mají keře listy. Pokud jde o snížení koruny, pak jeden rok prosvětlíme a druhý snížíme výšku lísky. A tak to střídáme ob rok. Řidší koruna (keř) a seříznutí vede k tomu, že dřeviny lépe vyzrávají, na bočním obrostu vytvářejí více plodného dřeva.

K lepší plodnosti napomohou také slepice, zobající pod lískou. Vysbírají tak brouky nosatce, kteří jsou příčinou červivění lískových ořechů. Slepice navíc půdu pohnojí a nakypří.

Dírky v lískovém ořechu dělá brouk nosatec

Před vysazením lísky popřemýšlíme, jestli chceme mít jen jeden keř nebo více. Podle toho se pak rozhodneme pro odrůdu, která je buď samosprašná (Lombardská), částečně samosprašná (Webbova), nebo cizosprašná (Hallská, Lenka, Římská).

Pokud máme problémy s červivěním lískových ořechů, můžeme pěstovat odrůdu Hallská (s opylovačem). Má tak tvrdý obal oříšku, že se do něj nosatci prakticky neprokoušou.“

Spustit audio

Související