Protipovodňové hráze v Berouně budou stát čtvrt miliardy korun
Ničivá povodeň z roku 2002 by se v Berouně už neměla opakovat. Od velké vody má město ochránit projekt, ve kterém se počítá s výstavbou pevných i mobilních hrází. Jejich stavba si vyžádá zhruba 250 milionů korun, které by spolu s městem měly zaplatit stát a Evropská unie.
Většina obyvatel Berouna má ještě dnes v živé paměti povodeň z roku 2002. Desítky lidí kvůli ní přišly o střechu nad hlavou a do svých domovů se někteří vrátili až po půl roce. Na ničivou povodeň vzpomínala obyvatelka Berouna Marie Holečková, které voda zatopila celé první patro rodinného domu a její rodina pak spoušť, kterou povodeň zanechala, dávala do kupy skoro tři čtvrtě roku. To, že voda vystoupá tak vysoko, tenkrát nikdo nečekal.
Po této zkušenosti začalo město jednat a podle starosty Berouna Jiřího Bessera se v krátké době udělalo to nejnutnější, tedy zpětné klapky na kanalizační řad.
Vedení města teď plánuje další protipovodňová opatření ve formě speciálních stěn a hrází. Na projektu se podílela celá řada odborníků a město nechalo zpracovat i matematický povodňový model, který za pomoci počítače ukázal rozsah možné povodně. Protipovodňová opatření jsou v plánu hlavně v místech, která byla postižená v roce 2002. Jedná se o historické centrum města, městskou památkovou zónu a část města, která se jmenuje Na Hrázi. Neméně důležitá jsou ale i protipovodňová opatření v sousedním Králově Dvoře, kde plánují druhou etapu výstavby.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků
-
Kdo převezme KDU-ČSL? Ze strany zní hlavně volání po Grolichovi, tradicionalisté o jménech nemluví
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Ponižování a duševní potíže. TikTok jako nástroj pro ‚slutshaming‘ žen a dívek na Balkáně