Pršet
Včera jsem mluvil o výrazu déšť a citoval jsem Pavla Eisnera, který upozornil na českou jazykovou zvláštnost, že slovo déšť nemá v našem jazyce slovesný protějšek od téhož kmene a s týmž významem. K déšť je sloveso pršet. O tomhle výrazu jsem tu už kdysi mluvil, čtenáři mé knížky Zákulisí slov původ slova prší také znají, ale když tu tak dlouze probírám slova spojená s počasím, nemohu slovo pršet vynechat. A přidám i něco, co jsem ještě neříkal.
Když řekneme: "Dnes bude pravděpodobně pršet," říkáme něco, co by našim předkům bylo naprosto nesrozumitelné. Nejspíš by se nás po takovém sdělení zeptali, co bude pršet. Za jejich časů totiž mohlo pršet opravdu leccos. Například zrní, mouka, písek, sníh a také třeba vlasy a zuby. Původní význam slova pršet je totiž sypat, sypat se, vypadávat. Když se řeklo zrno prší, znamenalo to, že vypadává z klasů, když se řeklo, zuby mu prší, znamenalo, že ten pán má to, čemu my dnes říkáme paradontóza. Ten, komu pršely vlasy byl olysalý, plešatý - a pak třeba, jak píše Pavel Eisner, dostal jméno Opršálek či Vopršálek, jehož významu jeho dnešní nositel už nerozumí. Čas se tenkrát měřil na přesýpacích hodinách, písek se v nich sypal, tedy pršel, z jedné části do druhé, a když uplynula určitá časová jednotka, řeklo se, že čas vypršel. Ano, to nám zůstalo v jazyce dodnes. Říkáme čas vypršel, termín vypršel, lhůta vypršela a dovolená nám vypršela. A nevíme, že to vlastně nijak nesouvisí s deštěm, že vyprší, tedy skončí, každá dovolená i ta, kdy ani jednou nekápne. Sloveso pršet je velmi staré, má indoevropský základ pers-, pršet, prášit, stříkat a jeho příbuzným je výraz sperma, které je z řeckého speiro, rozsévám.
Z českých slov příbuzných se slovesem pršet jmenujme hezké výrazy poprchávat, přeprška, sprška, sprcha a já bych mezi pěkné řadil i výraz pršiplášť. O něm jsem v časopise Naše řeč z roku 1925 objevil zmínku, kterou ocituji celou: "Pršipláště vyrábí fa Busch v Praze a nabízí po Kč 115. - Neděláme jí reklamu, oznamujeme to jen, aby se jednou vědělo, kde bylo vyrobeno to krásné slovo." Ze zmíněného "jednou" tedy děkujeme, ale bohužel musíme přiznat, že nevíme, zda hodnocení výrazu pršiplášť jako "krásného" lingivisté před osmdesáti lety mysleli vážně nebo ironicky.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
