První týdny republiky
Dva národy ve společné zemi. Snaha o soužití Čechů a Němců se definitivně rozbila podepsáním Mnichovské dohody
Zatímco Čechům přinesl 28. říjen 1918 nový stát, víru v budoucnost a nadšení, většina Němců na území Československa pociťovala zklamání a frustraci. Už v roce 1918 Němci vyhlásili čtyři separatistické provincie. Dali tak najevo, že nechtějí být součástí Československa. Zklamání a frustrace německé menšiny v Československu se staly podhoubím pro vznik Sudetoněmecké strany v čele s Konradem Henleinem v roce 1933.
„Za 20 let se naučili v tom státě žít, jak oslovit voliče. Byli schopni postavit stranu, která dopředu deklarovala, že je stranou všech Němců,“ vypráví historik Vojtěch Kessler. „V prvních fázích byl jejich jediný politický cíl, aby se německý element v tom státě stal natolik silným, aby ho mohl ovlivňovat, ne-li rozbít. Což se jim nakonec vlastně povedlo.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
