P.S. aneb douška

18. březen 2005

Výraz, o němž chci dnes mluvit, jsem tu před časem už zmínil. Dnes ale o něm mám nové zprávy. Jde o slovo, které Slovník spisovného jazyka českého označuje za poněkud zastaralé a vykládá ho takto: "co je přidáno dodatečně (zpravidla v dopise), dodatek, doložka, postskriptum". Ze zmíněného postskriptum, tedy z pozdně latinského spojení znamenajícího "po tom, co je napsáno", je běžně známá a zkratka PS . Scribere je latinsky psát; odtud máme skripta, ta vysokoškolská. Ale zpět k doušce, protože, jak jsem ještě neřekl, budu se dnes zabývat právě jí.

To slovo, které se začalo používat až někdy na přelomu 19. a 20. století, vypadá jako abych tak řekl samička od doušku. Doušek-douška. Někteří etymologové opravdu souvislost mezi douškem, tedy lokem, napitím, a douškou vidí. Doušek je to, co se vypije na jedno nadechnutí, douška by pak bylo to, co se napíše jakoby jedním dechem. Takhle slovo douška vykládají Josef Holub a František Kopečný ve svém etymologickém slovníku, který vyšel v 50. letech. Václav Machek ve svém později vydaném slovníku upozornil na jinou, řekl bych kuriózní možnost. Slovo douška prý vzniklo ze spojení do ouška. Douška v dopise je prý něco jako důvěrný dodatek, důvěrné pošeptání do ucha. Jiří Rejzek v našem zatím posledním etymologickém slovníku spojení doušky s uchem označil za nejspíš takzvanou lidovou etymologii a přiklonil se spíš k souvislosti doušky s douškem, dechem a duší.

Michal Novotný

A teď jsme došli ke slíbeným novým zprávám. Týž autor, tedy Jiří Rejzek, se totiž v letos uveřejněném sborníku Verba et historia k věci vrací s tím, že spojení doušek-douška "příliš neuspokojuje" a jak píše "z nouze" se pokouší ještě o jeden výklad. Ve staré češtině existovalo slovo doušky, kterým se označovaly hody druhý a třetí den po svatbě, po pouti a podobně, jakési dodatečné slavení. Také tohle slovo patří do velké rodiny v níž jsou dech, doušek a duše, v tomto případě jde o výraz duch. Ono dodatečné slavení, druhý a třetí den po slavení vlastním se totiž jakoby pořádalo pro duchy předků, pro doušky. Tyto doušky a doušku v dopise by tedy spojovala jakási dodatečnost. Což možná, jak píše Jiří Rejzek, vzniklo žertem.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.