Půnebí

29. červenec 2005

Když jsem včera mluvil o jazykovém zákulisí výrazu podnebí, vzpomněl jsem si na verš z básně Jana Nerudy o tom jak víno "ku půnebí tisk". A už jsem neměl dost času, abych řekl, zda toto Nerudovo půnebí nějak souvisí se slovem podnebí. O tom jsme si včera řekli, že se jím původně označoval prostor pod nebem, tedy to, čemu dnes říkáme atmosféra, a že za obrození vznikl jeho nový význam "průměrný stav povětrnostních jevů na určitém území". Povětrnostní jevy se odehrávají v atmosféře, v prostoru, kterému staří Čechové říkali podnebie.

Nahlédnutím do Slovníku spisovného jazyka českého se rychle přesvědčíme, že Nerudovo, ale ovšem nejen Nerudovo, slovo půnebí s výrazem podnebí opravdu souvisí. Když totiž najdeme heslo půnebí, jsme odkázáni na heslo podnebí. Půnebí a také ponebí jsou starší varianty slova podnebí. Ovšem ne podnebí v dnešním slova smyslu, ale ve významu původním. Nahlédnutím do Slovníku spisovného jazyka českého se rychle přesvědčíme, že Nerudovo, ale ovšem nejen Nerudovo slovo půnebí s výrazem podnebí opravdu souvisí. Když totiž najdeme heslo půnebí, jsme odkázáni na heslo podnebí. Půnebí a také ponebí jsou starší varianty slova podnebí. Ovšem ne podnebí v dnešním slova smyslu, ale ve významu původním.

Michal Novotný

Říkal jsem, že původní význam slova podnebie byl místo pod nebem, tedy atmosféra, a neřekl jsem, že to byl jen jeden v významů tohoto slova. Staří Češi totiž slovem podnebie a pak ponebí či půnebí označovali i další věci, které jsou umístěny v prostoru nad zemí a pod nebem, které podobně jako nebe svrchu kryjí nějaký prostor. Takže slovy ponebí a půnebí se označovala například půda nad střechou, Slovník spisovného jazyka českého cituje větu Boženy Němcové "macecha vylítla na ponebí" a větu Jana Vrby "jít se vyspat na půnebí". Další význam slov ponebí a půnebí bylo poschodí neboli patro domu, tady si můžeme ocitovat větu s Jiráska "stavení o jednom ponebí". A konečně půnebí nebylo jen patro v domě, ale také patro v ústech. Čímž jsme konečně u Nerudy a u jeho veršů o tom, jak Karel IV. a Bušek z Velhartic po jazyce váleli a k půnebí tiskli v Čechách vypěstované víno. Slovník spisovného jazyka českého k tomuto významu slova půnebí, kromě Nerudy cituje ještě Havlíčka "šťavnaté maso lahodilo jazyku i půnebí" a Heyduka "jazykem si o ponebí lupá".

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

3 x Hurvínkovy příhody

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka