Radek a Renata Vondrákovi vyměnili práci u počítačů za život na venkově. Pod bájnou horou Blaník vysadili bezový sad

13. duben 2022

Bez černý naše babičky považovaly za živoucí lékárnu. Dostávaly ho nevěsty na svatbě a měl chránit obydlí i úrodu. Tuto rostlinu si zamilovali i manželé Vondrákovi. V Křížově pod bájnou horou Blaník vysadili bezový sad. Dříve pracovali za počítačem, teď se za pochodu učí, jak vést bezovou farmu.

Na dvoře u Vondráků pobíhají ovečky i slepice. Nejdůležitějším zdrojem jejich obživy je ale bezový sad, který v roce 2017 vysadili kousek za vsí. Teď se na pěti hektarech starají o 3 256 keřů bezu černého odrůdy Haschberg a Sampo. „Na bezu je úžasné všechno. Je to naše nejznámější česká léčivka, která byla v blízkosti každého obydlí,“ vysvětluje farmářka Renata Vondráková.

Všechny části bezu jsou prý léčivé. „Platilo a platí i dnes: před heřmánkem smekni, před bezem klekni. Nejvíc bych ale vyzdvihla jeho čistící schopnost, že květy i bobule detoxikují organismu. Pročišťují jak dýchací aparát, tak střeva, takže tam se nemůžete splést.“

Bezová farma

Na jaře sadem profukuje ostrý vítr. Zdá se, že bez příliš mnoho péče nepotřebuje. Starost o ekologicky certifikované sady ale zabírá překvapivě hodně času. Jenom stříhání stromků zabralo asi měsíc. Sklízí se dvakrát ročně. Květ je nutné sesbírat rychle, v loňském roce to Vondrákovi zvládli za pouhých 9 dnů. Loni na podzim také sklidili 4 tuny bobulí. Přepokládají, že až stromy dorostou, tak budou sklízet i 20 tun bobulí z pěti hektarů. Všechny části rostlin Vondrákovi také sami zpracovávají. Na trzích potom nabízejí sušené květy na čaj, sirupy, mošt i marmelády.

Jak na farmě dosahují toho, že suché bezové květy zůstávají krásně bílo-žluté? A jak můžete bez využít na Velikonoce? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.

Spustit audio