Rady a tipy, jak pěstovat česnek. A má se vůbec zalévat?

Česnek se pěstuje ve dvou typech, jako paličák a nepaličák, podle doby sázení se dělí na ozimý a jarní. Na podzim se sází co nejpozději. Teoreticky řečeno, nejlepší by bylo vysadit ho den před zamrznutím země, před příchodem sněhu. Důvodem je snaha ochránit ho před napadením houbovou chorobou, zvanou šedá hniloba. Jarní odrůdy se sázejí velmi časně na jaře. Na stejné místo v zahradě by česnek neměl přijít dřív než za pět let. Sází se do lehčích půd, druhý rok po hnojení hnojem. Na těžkých, vododržných půdách může trpět houbovými chorobami. Neplatí, že by se česnek neměl zalévat. Zalévá se podobně jako mrkev.

Ozimý česnek se po rozmrznutí půdy přihnojí síranem amonným nebo ledkem. To, že má málo dusíku, se projevuje žloutnutím špiček nebo i celých nejstarších listů. Podle odrůdy se sklízí zhruba od poloviny července. U paličáků je doba sklizně dána narovnáním stvolu s květenstvím. Nechává se jich v porostu jen několik, ostatní se otrhají, protože tvorba pacibulek snižuje narůstání podzemních cibulí. Nepaličák se sklízí tehdy, když žloutnou a vadnou listy. Při pozdní sklizni se mohou palice začít rozpadat. Po sklizni se suší sice v teple, ale ne na slunci. Česnek uchováváme v chladu a suchu po celou zimu. Nebo se nakládá do soli, do láku, zamrazí či suší.

Velkým problémem je napadení česnekovou mouchou houbomilkou česnekovou, která klade vajíčka u vysazených rostlin už někdy v lednu, únoru, kdy se teplota vyšplhá nad 10 °C. Potíže způsobuje i roztočík. Toho lze potlačit před výsadbou mořením stroužků Sulkou. V horších podmínkách trpí šedou hnilobou, fuzariózou. Tam, kde by se objevila, nesmí se vysazovat alespoň 5 až 10 let. Trošku pomáhá moření proti šedé hnilobě, použití dusíkatého vápna před výsadbou.

Kvalitní, české česneky jsou různé chuti, intenzity a vůně. Jemné odrůdy (Bjetin) jsou vhodné i pro ‚žlučníkáře‘, milovníci ostrých, silně aromatických odrůd jistě ocení Havrana.