Řasa

14. březen 2005

Jedno ze slov, které mi před časem jako námět pro tuto rubriku navrhovala posluchačka Semelová, je výraz řasa. Je to zajímavé slovo už proto, že když řekneme řasa, není úplně jasné, co máme vlastně na mysli.

Posluchačka řasu navrhovala mezi slovy jako žaludek, plíce, krev, takže měla na mysli řasu, která je ve Slovníku spisovného jazyka českého charakterizována slovy: "chloupek na okraji očních víček". Známe však i řasy vodní, například mořské, což jsou rostliny. Dále slovník uvádí, že také na tkanině, na látce, šatech bývají řasy, tedy zřasení, záhyby, v medicínské terminologii se vyskytují kožní řasy či řasy na sliznici, v terminologii meteorologické je řas bílý, vysoký oblak jinak zvaný cirus. A konečně poslední řasa, kterou jsem v knihách našel, je nařeční pojmenování vřesu. Samozřejmě si položím otázku, jestli všechny tyto řasy mají něco společného, zda jde o jedno slovo. A hned si na ni odpovím: s jednou výjimkou jde opravdu o jedno slovo, o slova se společným předkem. Tou výjimkou je snad nářeční pojmenování vřesu, řasa je tu jednou z variant původně snad praevropského jména této rostliny; další varianty zněly břes, břest, břasa, dřes, dřasa, vřasa a tak dále. Ostatní řasy mají společný původ v praslovanském resa, které snad znamenalo třáseň, což je ostatně slovo, které rovněž patří do příbuzenstva. Chloupky na víčkách jsou jakési třásně kolem očí, vodní řasy mají velmi podobný tvar jako třásně na šatech, jako různá zřasení na látkách, a také mraky zvané ciry na obloze vypadají jako třásně.

Michal Novotný

Pozoruhodné určitě je, že z praslovanského resa vznikla v jiných slovanských jazycích slova ve významech, které v češtině nejsou. Srbské a chorvatské resa znamená jehněda, což jsou vlastně jakési třásně například na lískách. A v ruštině se slovem rjasa říká oděvu kněze, který bývá zřasený.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová