Razící štít Ludmila úspěšně pokračuje na obnově vodovodu pod korytem Labe u Obříství na Mělnicku
Ojedinělá obnova části přívodního řadu pro více než 200 000 obyvatel Středočeského kraje úspěšně pokračuje. Horninu a jíl pod korytem řeky Labe u Obříství provrtává razící štít podobně jako v pražském metru. Je ale o dost menší. Technici už jsou se strojem za prostředkem řeky a do díry o průměru asi 1,5 metru navíc tlačí trubku, kterou v budoucnu poteče voda. Potrubí boudou nakonec dvě vedle sebe a budou součástí páteřního vodovodu Středočeského kraje.
„V současné době právě skončila ražba prvního ramene shybky a do měsíce bude ražba obou tunelů o průměru 1,3 m dokončena. Celá stavba by měla být uvedena do provozu za sedm měsíců,“ přiblížil časový harmonogram ředitel společnosti Vodárny Kladno – Mělník a.s. (VKM) Živnůstek a následně informoval, že další obnova potrubí určitě nebude nutná dříve jak za 70 let a vyjádřil osobní přesvědčení, že potrubí pod řekou vydrží funkční více jak 100 roků.
Než nový razící štít, který s odkazem na blízké město Mělník, rodiště Svaté Ludmily pojmenovali stavbaři Ludmila, započal svoji cestu pod dnem řeky Labe, dostal požehnání od místního římsko – katolického kněze Petera Kováče a vysvěcená soška svaté Barbory, patronky horníků, byla poté slavnostně umístěna do konstrukce pažení cílové jámy.
Technologie mikrotuneláže byla zvolena především z důvodu ochrany životního prostředí a nutnosti zachování splavnosti Labe. Každý z tunelů měří více jak sto metrů a ražba probíhá pode dnem řeky Labe, přibližně deset metrů pod povrchem terénu a nejméně dva metry pode dnem řeky.
„Jedná se o mechanizovanou a dálkově naváděnou technologii, kterou ovládá pouze operátor,“ popsal stavbyvedoucí a operátor Jan Brabec. „Hlava razícího štítu se navrhuje vždy podle konkrétního horninového podloží. Podle průzkumu se předpokládal slínovec, ale pak jsme po 30 m narazili na plastické jíly, které ražbu zpomalily z původních 15 metrů denně až na 5 metrů za den. Do vyrubaného prostoru se průběžně vtlačují ocelové trouby, které plní funkci chráničky a poté bude do těchto chrániček zataženo litinové potrubí o vnitřním průměru 800 milimetrů. Vzniklé mezikruží se následně vyplní speciální cemento-popílkovou emulzí,“ vysvětlil Jan Brabec.
Podle ředitele SOVAK Viléma Žáka se jedná o stavbu, která unikátním způsobem překonává řeku Labe. A jak se říká, každý řetěz je tak silný, jak je silný jeho nejslabší článek a tato shybka byla na nadregionálním přivaděči do Kladna jeho nejslabším článkem. Zvolená technologie a použité trubní materiály jsou zárukou dlouhé životnosti stavby. Dále Vilém Žák zmínil stav vodohospodářské infrastruktury za minulého režimu a podle něj je úžasné, že Ministerstvo zemědělství a jeho kompetentní pracovníci včetně pana ministra si tuto situaci uvědomili a vyhodnotili, že je třeba s takto zásadními a velkými stavbami vodárnám pomoci a ten historický dluh odmazávat. MZe, SOVAK a Asociace vlastníků páteřní vodohospodářské infrastruktury si uvědomují, jak je důležité rekonstruovat, posílit a propojovat páteřní soustavy, které pomáhají zvládat sucho. Díky pilotnímu projektu MZe, se finančně přispělo na 7 projektů a jedním z nich je i tato stavba, uzavřel dnešní návštěvu na břehu Labe u Obříství Vilém Žák.
Stavba díla za téměř 100 milionů korun bez DPH je spolufinancována z finančních prostředků vlastnické společnosti Vodárny Kladno – Mělník, a.s. a Ministerstva zemědělství ČR.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Bez zbraní budeme jen umírat.‘ Na Ukrajině panuje rozčarování, že se svět dívá jinam, popisuje Boháč
-
‚Naše cesty se rozdělují.‘ Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech soužití rozcházejí
-
Evangelický farář musí umět všechno. Jan Satke se rozhodl, že vymění církev za lokomotivu
-
‚Obyčejně vede Amerika, teď je v závěsu.‘ Česko stojí v čele boje za svobodu, říkají američtí kongresmani
