Ředitel kůru na Svaté Hoře má varhany na kolečkách. Koncertovat tak může i pod širým nebem
Jedinečnou atmosféru Svaté Hory u Příbrami často umocňuje varhanní hudba. Kromě velkých varhan v bazilice tady můžete slyšet i positiv, tedy malé osobní varhany o velikosti šatní skříně. Ředitel kůru Pavel Šmolík je může během chvíle přestěhovat a zahrát na ně i pod širým nebem.
„To slovo positiv znamená, že jsou to varhany, které musí stát, když na ně hrajete, nicméně jsou přenosné. V tomhle případě máme ten nástroj umístěný na kolečkách,“ vysvětluje Pavel Šmolík. Dříve se podobné nástroje nosily. Stačili k tomu čtyři muži. „Positivy sloužily pro hru venku. Takže když byla procesí třeba o svátcích Jana Nepomuckého k soše svatého Jana Nepomuckého, tak se využíval takovýto positiv.“
Bohatě zdobený nástroj pro Pavla Šmolíka postavil v roce 2010 český varhanář Vladimír Šlajch. „Vzhledem k tomu, že vedu smíšený sbor, byl jsem i dirigentem orchestru a součástí té hudební práce těchto amatérských těles zpravidla bývají i vánoční koncerty, kde jsou varhany potřeba, tak já tenhle nástroj hodně používám se sbory nebo i pro sólové koncerty.“
Varhanář Vladimír Šlajch staví varhany způsobem, který se využíval už v době baroka. Nástroj postavil za použití moderních technologií, ale vzhled i zvuk nástroje odkazuje na dobu 17. století, tedy jeden z vrcholů vývoje stavby varhan. Nástroj je ozdoben zlacením a řezbami. Zdobí ho také olejomalby akademického malíře Petra Prokopce.
Kolik má tento nástroj rejstříků? A jaký má zvuk? Poslechněte si ukázku s komentářem Pavla Šmolíka.
Související
-
Když se nedaří, tak se daří, říká kapelník Hradního dua. Koncertovat nemůže, tak píše písničky
Hradní duo z Rakovníka si letos moc nezahrálo. Přesto si jeho kapelník pochvaluje, jak se mu daří. Nápadů na nové písničky má stále dost, a tak ve volnu píše nové texty.
-
Mistr pozlacovač používá štětce z veverčích ocásků a srsti jezevce. Nutná je jistá ruka a trpělivost
Sylvie Kroupová téměř padesát let pozlacuje nábytek, mříže, divadelní lóže i kostelní věže. Jako mistr uměleckého řemesla vrátila původní krásu desítkám památek.
-
Řemeslo se člověk učí celý život. Nejvíc mne naučil táta, říká štukatér Jan Jistebnický
Zkušených štukatérů ubývá, a tak o práci nouzi nemají. Jan Jistebnický se řemeslu věnuje už 25 let. Nejvíc se toho naučil od svého otce.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let
Ondřej Kepka, režisér a moderátor
O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy
Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.
