Reflexy spojené s jídlem: škytání, zvracení, zívání. Můžeme je ovládat?

19. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Co  všechno se radí proti škytavce?

Naše tělo na něco reaguje a dělá něco, co se nám někdy nelíbí. Můžou za to reflexy, kterých je spousta. Jsou podmíněné a nepodmíněné. Které souvisí s trávicím traktem?

Reflex je základní funkční jednotka nervového systému a vytváří ho tzv. reflexní oblouk. Potřebujeme receptor něčeho, co si všimne nějakého podnětu. „Má dostředivou dráhu, to centrum bývá v míše, takže než naše tělo zaregistruje na ten receptor, tak tam je prodleva, ale to se bavíme o milisekundách. Odstředivá dráha vede podnět podle charakteru buď do svalu, nebo do nějaké žlázy,“ vysvětluje doktorka Kateřina Cajthamlová.

Kateřina Cajthamlová

Nepodmíněné reflexy zachraňují náš život a naše orgány, jako třeba mrkání, kašlání, kýchání. To máme všichni stejné, například když sáhneme na něco horkého a ucukneme. Patří sem třeba dávivý reflex, který je životzachraňující, když spolkneme nebo vdechneme něco, co by nás mohlo udusit. Rohovkový reflex nám zase pomáhá rychle zavřít oční víčko, pokud se nám do oka chce dostat nějaký předmět. Sací reflex zase máme jako maličcí. Reflexy se mění věkem, některé vyhasínají, některé se naopak umocní.

Mnohem větší skupinu tvoří reflexy podmíněné. „Určitě znáte Pavlovův reflex, kdy se reakce na opakovaný podnět naučíme. V momentě, kdy se ta akce přestane opakovat, tak tyto naučené reflexy zase vymizí. Může sem patřit zívání nebo zvracení. To zvracení se vyskytuje u různých poruch příjmů potravy, u bulimiček se může z nepodmíněného reflexu stát podmíněný, a to je problém,“ vysvětluje paní doktorka. „Může to být i různé vyprazdňování trávicího traktu, což znají například studenti před zkouškou.“

Škytavka, zívání a říhání

Škytavka je neurogenní reflex, která vznikne při podráždění bránice. Většinou je to tím, že něco zhltneme nebo se rychle napijeme. „Ten vzduch, co s nápojem nebo jídlem spolkneme, to je to, co tam dráždí, a bránice chce ten vzduch vytlačit ven. Když to končí říhnutím, končí většinou i škytavka.“ Někdy se ale stačí uklidnit a prodýchat se. Dobrou prevencí je pít tiše, nejlépe se zadrženým dechem a po malých douškách.

Zívají lidi i zvířata

‚Kdo říhá a plynuje, zdraví si zpevňuje,‘ řekla jedna posluchačka. „Ano, je důležité, aby se trávicí trakt zbavoval plynu, tedy říhat a plynovat druhým koncem těla. To je potvrzení, že funguje peristaltika střev. Když nefunguje, tak se to tam ucpává, a to je průšvih. Nutno zdůraznit, že říhání ani plynování reflexem není, ale k tématu to patří.“

Zívání je na zvážení. Proč vlastně zíváme? „Mělo se za to, že to způsobuje pokles oxidace mozku a ukázalo se, že ne. Zívání má sociální funkci, my tím dáváme najevo, že cítíme to, co ostatní, my se tímto projevem kamarádíme, že vnímáme, co dělají druzí. Ale podle určitých studiích na zvířatech zívání údajně vede i k ochlazování mozku,“ nechápe ani doktorka Kateřina.

Někdy zíváme i hlady. „Tam dochází k poklesu glykémie, motá se nám hlava, ale nevnímám to jako signál jít si dát něco dobrého. Po jídle taky zíváme, může to signalizovat touhu po usnutí a spánku, ale jídlem si můžeme i zatopit, takže zívání nás může zase ochlazovat.“ Po jídle je dobré odpočívat v polosedě a být v klidu alespoň 10–15 minut, aby se trávení kvalitně rozběhlo.

Co je to efektor? Jak se dá ovlivnit říhání? Poslechněte si rady paní doktorky v přiloženém audiozáznamu.

Spustit audio