REVUE
Slovo psané revue, můžeme číst dvěma způsoby. Buď tak, jak jsem ho teď přečetl já, a v tom případě ho skloňujeme, takže herečka může vystupovat ve výpravné revui, nebo ho vyslovíme francouzsky revý a v tom případě naše herečka bude vystupovat v revý, protože tato podoba našeho slova je nesklonná. Dvojímu způsobu výslovnosti odpovídá i výslovnost slova revuální, to se může číst i revyální.
Slovo revý, budu používat tuto výslovnost, má v dnešní češtině dva významy a ani jeden z nich není původním významem původního francouzského slova. Ve Slovníku spisovného jazyka českého si můžeme přečíst, že revue je jednak "časopis vážné úrovně vycházející v delších lhůtách, zabývající se otázkami uměleckými, vědeckými ap" a za druhé, že je to "zábavná hra nebo představení s jednoduchým dějem složeným z pásma dialogických, písňových, hudebních, tanečních aj. výstupů". Ty dva významy vypadají, jako že spolu nemají vůbec nic společného, až bychom mohli být v pokušení myslet si, že jde o dvě různá slova, která stejně znějí jen náhodou. Ne, tentokrát to tak není, oba dnešní významy slova revue v češtině vycházejí z původního významu původního francouzského slova, z významu přehled, přehlídka.
Ano, přehlídka, například také ta vojenská, je francouzsky revue. Ostatně nejen francouzsky, vojenským přehlídkám se revue říkalo ještě za Nerudy i u nás. Jenže jak přehlídky souvisejí s časopisem "vážné úrovně" a s divadelním představením, které naopak vážná nebývá... Takhle: v časopise zvaném revue jsou články, které nám zajišťují přehled o určitém oboru, a divadelní nebo třeba krasobruslařské představení je přehlídkou různých často jen volně souvisejících výstupů, skečů a vystoupení.
Pokud jde o původ francouzského slova revue, je to složenina z předpony re- ve významu znovu a základu voir, tedy vidět, hledět. Do příbuzenstva revue pak patří známý francouzský pozdrav au revoir, v doslovném překladu "na znovuviděnou".
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
