Režisér Milan Cieslar: Už druhý rok se zabývám adaptací románu Hana od Aleny Mornštajnové

19. říjen 2021

Úspěšné filmy Špindl, Colette, Krev zmizelého nebo oblíbený televizní seriál Na vodě, to je jen krátký výčet z tvorby režiséra Milana Cieslara. Své první praktické zkušenosti v oboru nabíral jako pomocný režisér Věry Chytilové, se kterou nebylo lehké vyjít. Jak na spolupráci s ní dnes vzpomíná a proč obsadil Jiřího Mádla do hlavní role ve filmu Colette?

Milan Cieslar vystudoval nejprve produkci na Střední filmové škole v Čimelicích, režii až později na FAMU. „Měl jsem to výjimečné štěstí, že jsem se dostal už v 15 letech na Střední filmovou školu. Tehdy tam ale byly jenom dva obory. Technický mě děsil, protože bych asi propadl z matiky i fyziky, a proto jsem zvolil produkci,“ vysvětluje režisér, který tento obor považuje pro svou profesi za velmi přínosný.

Věra Chytilová byla velká umělkyně a velká filmařka

Po ukončení studií režie na FAMU nastoupil Milan Cieslar do Filmového studia Barrandov. Dostal okamžitě nabídku pracovat jako pomocný režisér, což mu bylo podezřelé. Lidé jeho profese tam tenkrát běžně nastupovali jenom jako asistenti. „Zprvu jsem to nechápal. Nabídku, abych dělal pomocného režiséra, ale podmínili spoluprací s Věrou Chytilovou. Za zády mi řekli, že s ní nikdo nechce pracovat, a když na to kývnu, tak budu hned povýšen,“ vzpomíná.

S Věrou Chytilovou ale brzy našel mladý umělec společnou řeč. Obdivoval její nasazení i zaujetí věcí a nevadilo mu ani prolínání pracovního a soukromého sektoru, kdy mu režisérka často volala i v pozdních hodinách. „Dělali jsme spolu například krásný film Vlčí bouda, který je podle mě nedoceněný. Tenkrát byly velmi náročné podmínky. Film jsme natáčeli v nečase, ve sněhu na krkonošských pláních a neměli jsme catering ani vyhřívané karavany, a přesto jsme to zvládli.“

To, že byla Věra Chytilová komplikovaná osobnost, může Milan Cieslar potvrdit, ale vzpomíná na ni jen v dobrém. „Byla to velká umělkyně a velká filmařka. A hlavně byla ‚nějaká‘. Nyní je totiž většina tvůrců z jednoho těsta a ona byla solitér se vším všudy. Já jsem měl štěstí, že jsem byl její pravou rukou a dokonce mě nechala nahlížet do své filmařské kuchyně.“

Poznal jsem, že Jiří Mádl je i dramatický talent

Film Colette, který Milan Cieslar dokončil v roce 2013, je silný milostný a dramatický příběh z koncentračního tábora na motivy spisovatele Arnošta Lustiga. Dílo sklidilo velký úspěch u diváků i filmové kritiky. Do vysílání ho zařadila celá řada světových televizí v mnoha zemích, od Německa až po Izrael. V roce 2015 byl film ve Velké Británii dokonce druhým nejprodávanější dílem na CD v kategorii zahraničních filmů.

Zajatce Viliho, hlavní roli ve filmu, ztvárnil Jiří Mádl, který se do té doby představoval hlavně jako komediální herec. Od režiséra bylo jeho nasazení dost odvážné. „Hledali jsme tenkrát představitele hlavní role a Jirku jsem náhodou potkal na ulici. Blesklo mi hlavou, proč to nezkusit, a domluvili jsme se. Na castingu jsem mu rovnou zadal jednu z největších, emocionálně velmi silných scén. Jenom jsem mu ji odvyprávěl a řekl: ‚Zkus to natočit, jak bys to ztvárnil ty.‘ A on tuhle i další scény udělal na nečisto skvěle a já jsem poznal, že má i velký dramatický talent.“

Za úspěchy děl režiséra Milana Cieslara stojí, kromě pečlivého výběru herců, také precizní a dlouhá příprava. „Už druhým rokem se zabývám adaptací románu Hana od Aleny Morštajnové,“ prozrazuje. A pokud vás zajímá, jakého českého velikána by rád ztvárnil v životopisném filmu, poslechněte si záznam pořadu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.