Řízkujeme okrasné dřeviny
Tavolníky se záplavou bílých či růžových květů, voňavé pustoryly, rozčepýřené tamaryšky anebo svídy s atraktivní červenou kůrou. Tyto a mnohé další dřeviny lze jednoduše namnožit. Řízky z nich připravte právě teď, na konci ledna. Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Velkou většinu okrasných keřů lze množit ze zimních dřevitých řízků. A teď je čas k jejich odběru. Neznamená to, že se natáhnete k někomu za plot a nařežete si, co je libo, bez svolení majitele. Ale zapředete hovor, pochválíte zahrádku, a slušně požádáte o možnost nějaký ten proutek si odstřihnout.
Odebíráte jednoleté, vyzrálé pruty z jižní strany, ne však ty nejbujnější, ale takové, které odpovídají charakterem růstu keři. Proč raději ty mírněji rostoucí výhony? Ty nejbujnější mívají řidší pletiva, třeba v případě pustorylu jsou výrazně duté. A to zhoršuje možnost dobrého zakořenění. U některých druhů dřevin lze vzít kořenové odkopky, na nichž se tvoří nové rostliny. U jiných zase jednoleté výhony s bází pod zemí. Vše záleží na tom, jak se keř rozrůstá, o jaký druh jde a co je ochoten majitel keře poskytnout.
Meruzalku alpskou, krvavou, některé kaliny a například rakytníky či pravokořenné šeříky, můžeme získat z kořenových výběžků nebo odnoží. Ovšem velká většina keřů se množí právě zimními řízky.
Když nařežeme pruty, hned z nich uděláme řízky. Řežeme je na 3 až 5 oček, podle hustoty oček. Řízek by měl být asi 20 až 30 cm dlouhý. Řez ostrý, na dolním konci 3 až 5 mm pod očkem, na horním konci 2 až 5 cm nad nejvyšším očkem.
Horní řez můžeme zavoskovat nebo zatřít latexem. Spodní řez můžeme již v tuto chvíli nastimulovat, namočit do stimulátoru určeného pro dřevité řízky. Řízky pak uskladníme v chladném sklepě, ve vlhkém písku nebo rašelině.
Do zahrady je vysazujeme dosti časně, pokud to jde, klidně už začátkem března. U lehkých půd stačí jen urovnat povrch, u těžkých půd je třeba zkypřit je do hloubky zapichování řízků, aby to šlo snadno, a řízky jsme nepoškodili.
Pokud se o vysazené řízky nebudeme moct pečlivě starat, raději je vysadíme do pásu černé folie. Naostřeným kolíčkem uděláme pravidelné otvory (5 až 10 v řádku, asi 20 cm mezi nimi) a do nich řízky pícháme. Pod fólií se lépe drží vlhkost, záhon zůstává bez plevelů. Černá fólie zahřívá na začátku sezony půdu pro lepší kořenění. Pokud řízky dobře rostou, v létě už jejich olistění fólii stíní, aby se příliš nepřehřívala.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
