ROLNÍK

11. prosinec 2002

V minulém týdnu jsme v Praze měli demonstraci, při níž bylo rozbito něco oken na Ministerstvu zemědělství. Tuto škodu, k níž se úředníci pokoušejí přičíst ještě smrad z rozházeného hnoje, způsobili lidé, jimž se v češtině říká mnoha různými slovy.

Kvůli Evropské unii, která jim nehodlá dát jen tak pro nic za nic tolik peněz, kolik by chtěli, vajíčka a brambory do oken házeli a puch působili rolníci, zemědělci, farmáři, sedláci. Někteří soukromníci působící ve stejném oboru a na věc mající jiný názor ony demonstranty označili za kolchozníky, což je dnes dost hanlivé označení pro zemědělské družstevníky. Takže si popovídejme o slovech rolník, zemědělec, sedlák, farmář a kolchozník, možná budeme mít čas i na kulaka.

Za minulého režimu slova rolník a zemědělec existovala vedle sebe, ale každé se užívalo v trochu jiné souvislosti. Rolníci se objevovali ve spojeních jako ?svazek dělníků, rolníků a pracující inteligence? nebo ve zlověstném ?dělnicko-rolnická vláda?, avšak jako pojmenování lidí pracujících na polích a ve stájích se užívalo slovo zemědělec, jak říkal nezapomenutelný prezident Novotný ?zemedělec?. Pozoruhodné je, že v tom byl tak trochu nepořádek, my jsme měli Jednotná zemědělská družstva, zato na Slovensku se ta družstva jmenovala rolnická. Zemědělec je sice slovo mladší než rolník, ale komunistický režim ho nevymyslel. Utvořili ho, pravda podle ruštiny, obrozenci na počátku 19. století. Slovo zemědělství, které vzniklo dřív než výraz zemědělec, prvně použil Jan Evangelista Purkyně roku 1839.

Michal Novotný

Proč obrozenci cítili potřebu mít vedle slova rolník ještě výraz zemědělec, se jen dohadujeme. Možná prý pro ně byl rolník jen ten, kdo pracuje přímo na roli, tedy na poli, zatímco slovem zemědělec se dal označit i ten, kdo pracoval ve stáji. Že zemědělec jen ten, kdo ?dělá se zemí?, tedy s půdou, je zřejmé. Rolník pak je ten, jak jsem řekl před chvilkou, kdo pracuje na roli. Ano, role je staré označení pro pole, které nemá nic společného ani s rolí divadelní, ani s roletou. Zatímco tato označení jsou přejatá, původem z latinského rotula, kolečko, role jako pole je původem praslovanské slovo. Snad je prý odvozené od slovesa orat.

Podobně starobylá jsou i slova sedlák, selka a selský. Sedlák je vlastně ten, kdo má usedlost, kdo "sedí" na určitém místě, kdo vlastní nějaké sídlo, kdo sídlí na nějakém sedle, jak se také říkalo osadám. Všechna ta slova mají společný základ, který je také ve slovese sedět.

Slovo farmář, jak jsme našim zemědělcům a rolníkům začali říkat až v poslední době, vzniklo ze slova farma, což je označení zemědělské usedlosti z anglického farm, které je ze starofrancouzského ferme, jež původně mělo význam nájem, nájemní smlouva a vzniklo z latinského firmare, upevnit. Ze stejného kořene je i výraz firma.

Slíbená slova kolchozník a kulak jsou ruská. To první je ze zkratkového kolchoz, tedy kolektivnoje chozjajstvo, společné hospodaření, to druhé, kterým se nadávalo větším sedlákům a vlastně všem rolníkům, kteří dostatečně neposlouchali komunistický režim, původně znamenalo pěst a pocházelo turkotatarských jazyků.

Vysílá se ve středu 11.12.

(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.