Rotunda v Přední Kopanině je postavená ze zlaté opuky. Zachránil ji císař Ferdinand I. Dobrotivý

25. listopad 2021

Přední Kopanina je jednou z nejmenších pražských městských částí. Leží na severozápadním okraji Prahy. Nejvýznamnější historickou stavbou je kopaninský kostel. Románská rotunda svaté Máří Magdaleny postavená během první poloviny 12. století. Ze zlaté opuky těžené po staletí v místních lomech. Z románského kvádříkového zdiva se do dnešních dnů mnoho nedochovalo, ale po rekonstrukci vypadá stavba skvěle.

Původně to byl farní kostel. Po příchodu jezuitů do Čech patřil tomuto řádu. A náležel mu až do roku 1779, kdy byl řád zrušen. Už několik let před tím ale nebyla rotunda využívaná a zchátrala tak, že se zřítila její klenba. Obec ji chtěla zbourat. Nakonec se v letech 1852 až 1858 přistoupilo k rozsáhlé rekonstrukci. Tehdy rotunda získala podobu, kterou má dodnes. Na opravu významnou měrou přispěl penzionovaný rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý. Nedávno mu byla na zdi před rotundou odhalena pamětní deska.

Stávající interiér kostela je novogotický. „Na hlavním oltáři v apsidě můžete vidět pseudogotický obraz Klanění tří králů, který je kopií původního deskového obrazu,“ ukazuje tajemník městské části Praha-Přední Kopanina Petr Vokáč. „A také obrazy svaté Ludmily a svatého Václava od Josefa Vojtěcha Hellicha z roku 1861. Na severní stěně válcové lodi se nachází oltářní reliéf s motivem Ukřižování Ježíše Krista z přelomu 16. a 17. století, na západní stěně obraz svaté Maří Magdaleny od Viléma Kandlera z druhé poloviny 19. století.“

Rotunda si dodnes zachovala svoji dispozici: centrální loď je válcová, kruhového půdorysu. Na východní straně je připojena nízká apsida, na straně západní vysoká čtvercová věž. Ze staršího inventáře se do dnešních dnů dochovala unikátní raně gotická pískovcová křtitelnice, na přední straně zdobená řadou trojlístkových arkád s patrnými písmeny „M A R X“, což znamená Maria – Kristus. Stojí vlevo od vchodu. Nabízí se otázka, proč si tehdejší zřizovatelé zvolili pro křtitelnici tak nestálý materiál, jako je pískovec. Při petrografickém průzkumu se zjistilo, že není jen tak obyčejný, ale obsahuje modré a červené minerály.

Unikátní raně gotická pískovcová křtitelnice stojí vlevo od vchodu do rotundy

V nedaleké kapli svaté Ludmily a Marty, vystavěné při obvodové zdi jezuitského dvora asi v roce 1712, si lze prohlédnout nejmenší vlastivědné muzeum v republice. Rarita je zapsaná v České knize rekordů a kuriozit. Okolní lesy lákají k procházkám nebo cyklovýletu k pomníku svaté Juliány nebo přírodní památce Opukový lom.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.