Rudolfov býval významným důlním místem. V době největší slávy byl důležitější než sousední Budějovice

10. říjen 2018

Česko – země neznámá

Císař Rudolf II. přejmenoval kdysi Budějovické hory na Rudolfovo město, tedy dnešní Rudolfov. Našli byste ho jen pět kilometrů od dnešního krajského města Českých Budějovic směrem na východ. A jak je z jeho jména patrné, bývaly doby, kdy byl Rudolfov daleko důležitějším, privilegovanějším a dokonce i větším městem než Budějovice.

„Rudolfov byl v době své největší slávy druhým nejdůležitějším důlním místem Českého království,“ potvrzuje Vratislav Klabouch, zakladatel Hornického muzea v Rudolfově. „První písemné zmínky o zdejším dolování máme už z doby vlády krále Václava IV. a císař Rudolf si této důležitost byl náležitě vědom, proto daroval tehdejším Budějovickým horám nové jméno, a to své, a udělil mu také mnohá privilegia i na úkor Budějovic,“ vysvětluje Vratislav Klabouch.

Astrologická pomůcka při hledání stříbrných žil v zemi. Hornického muzea v Rudolfově u Českých Budějovic

Pocta Rudolfu II., který dal Rudolfovu jméno

Takto vypadalo v historii přečerpávání vody z důlních šachet. Ukázka expozice Hornického muzea v Rudolfově u Českých Budějovic

Expozice Hornického muzea v Rudolfově u Českých Budějovic nabízí k vidění i modely dobových pracovišť horníků

Autor a zakladatel Hornického muzea v Rudolfově u Českých Budějovic Vratislav Klabouch u expozice historických pracovních nástrojů horníků

Hornické muzeum najdete v Rudolfově v Perkmistrovském domě. V expozici, kterou můžete navštívit každý týden od středy do neděle, jsou k vidění jak dobové nástroje horníků, tak i modely důlních šachet a staveb. „V rámci expozice se mohou návštěvníci podívat i přímo do Eliášovy štoly, která odvodňovala rudolfovské šachty,“ dodává zakladatel expozice.

Spatřit tady můžete i na první pohled obyčejné věci, jako například želízko a mlátek, tedy dvě kladívka. Jedno špičaté, druhé ploché. Těmi horníci odkopávali nebo odsekávali rudu, a díky tomu se právě tyto nástroje staly jejich profesními symboly.

„Staly se ale vůbec všeobecně symboly práce, takže se s nimi každý z nás může setkávat denně. Například při prohlížení jízdních řádů, protože označení zkřížených kladiv jako symbolu pracovního dne vychází právě z želízka a mlátku,“ uzavírá Vratislav Klabouch.

Otevírací doba: od středy do neděle 11-17 hodin (nebo kdykoliv po předchozí domluvě)

autor: Zdeněk Zajíček