Rukovat
Popovídáme si dnes o výrazu, kterému naši potomci možná budou rozumět, ale nebudou ho používat, protože nic takového jako rukování, tedy vojenské odvody, už nebude. Už brzy budeme mít jen profesionální armádu, na vojnu se nebude rukovat, ale nastupovat jako do každého jiného zaměstnání. Než tedy sloveso rukovat úplně zmizí v dějinách jazyka, povězme si pár slov o jeho zákulisí
Na první pohled sloveso rukovat souvisí s podstatným jménem ruka, ale ta souvislost není na první pohled pochopitelná. Jak horní končetina souvisí s vojenskou službou... I to je důvod, proč jsem slovo rukovat vybral do této rubriky. Řeknu nejprve něco o výrazu ruka. Jeho význam je jasný, jde o paži, o lidskou horní končetinu, především o její nejdolejší část. Slovo ruka se používá také obrazně, z mnoha slovních spojení, v nichž ruka figuruje, jsem namátkou vybral: mizí mi to pod rukama, dal mi peníze na ruku, zobe mi z ruky, dám na to ruku do ohně a třeba máme holé ruce.
Slovo ruka je všeslovanské a s největší pravděpodobností má indoevropský základ uronka, což znamenalo nejen ruka, ale i tlapa. V češtině do velkého příbuzenstva ruky patří slova ruční, rukáv, rukavice, ručkovat, náruč, ručník, který původně sloužil jen k sušení rukou, a ručnice, což původně bylo označení pout na rukou, které později přešlo na druh pušky. Příbuzná jsou i slova ručit, tedy slíbit něco rukoudáním, a také poručit, které původně mělo význam "dát někomu něco do ochrany, tedy do ruky", pak vzkázat a nakonec rozkázat. Původní význam slovesa poručit vidíme ve slovním spojení "poroučím se", které se používalo při pozdravu a znamenalo "dávám se vám do rukou", tedy k dispozici, k službám. S rukou souvisejí i výrazy zručnost a zručný, které mluví o šikovných rukách. Od zručný pak možná je, možná není výraz ruče, který má význam rychle. Jedni říkají, že zručně se pracuje rychle, druzí ale vědí, že existovalo přídavné jméno ručí, které znamenalo rychlý a od kterého je staré pojmenování potoka krásným slovem ručej.
Ale abych se konečně dostal k rukování, tedy k nastupování do vojenské služby. To s rukou ani s žádným příbuzným tohoto výrazu nesouvisí. Rukovat je slovo přejaté z němčiny, kde mají sloveso einrücken, které má stejný význam a které vzniklo z rücken, tedy postupovat, posunovat, postrčit. Na vojnu nás museli slušně řečeno postrkovat. Což našim potomkům nehrozí a já jim to přeju.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.