Růže z východu neboli ibišek syrský. Vysaďte si ho a propadnete jeho kouzlu

11. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ibišek syrský miluje slunné stanoviště

Má přívlastek syrský, ale je to národní korejská květina! Středně velký keř zahradního ibišku je schopen během jednoho vegetačního období vytvořit dva až tři tisíce květů. „Slovo problematický se k zahradnímu ibišku nehodí,“ říká zahradník Pavel Chlouba.

Druhá polovina léta je na kvetoucí keře skoupá, o to víc jistě oceníte druhy, které v tomto období bohatě a zajímavě kvetou. Zkuste si do zahrady vysadit ibišek syrský a zaručeně propadnete jeho kouzlu. Nenechte se zmást tím přívlastkem syrský, ve skutečnosti tato rostlina pochází z dálného východu, a dokonce je korejskou národní květinou.

Existuje velké množství různých odrůd ibišku syrského, které se liší barevností, velikostí i plností květů. „Některé odrůdy jsou čistě bílé, jiné dvoubarevné, poloplné nebo úplně plné, s květy malými nebo velkými. Původní ibišek syrský byl ale podstatně menší, s malinkými květy a zdaleka nebyl tak extravagantní jako současné odrůdy,“ vysvětluje zahradník Pavel Chlouba.

Jak ibišek pěstovat

Aby se zahradnímu ibišku dařilo, je potřeba najít mu ideální místo, bezpodmínečně na sluníčku. Půda by měla být propustná a živná. Poroste i v těžších půdách, akorát pomaleji.

Středně velký keř zahradního ibišku je schopen během jednoho vegetačního období vytvořit dva až tři tisíce květů,“ říká zahradník Pavel Chlouba.

Mladým keřům alespoň první tři roky po výsadbě dopřejte zimní kryt z kompostu a chvojí, a to kvůli ochraně před prudkým zimním sluncem. První dva tři roky rostou ibišky poměrně pomalu, tak s nimi mějte trpělivost. Později mají přírůstky asi 30 centimetrů. 

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.