Růženec

Nejprve tedy o významu. Růže je ovšem rostlina, asi není nikdo, kdo by ji neznal. Její pojmenování, i když vypadá přímo staročesky, české není, přes strahornoněmčinu se ke Slovanům, ještě když mluvili společným jazykem, dostalo z latiny, kde se tato rostlina označuje slovem rosa, což je výraz, který do latiny asi přešel z řečtiny a sem z některého z dávných jazyků Přední Asie. O růženci se toho obecně dnes ví podstatně méně než o růži. Slovník nás poučí, že růženec je modlitební pomůcka z kuliček navlečených na uzavřenou šňůrku či na řetízek. Podstatně častěji než v původním se ale dnes slovo růženec používá v přeneseném významu. Můžeme číst nebo slyšet spojení jako růženec hor, růženec světel, eventuálně růženec buřtů. Ale vraťme se k růženci původnímu, modlitební pomůcce. Zmíněné kuličky jsou tvrdá semena rostliny, která se jmenuje klokoč. Ano, to po babičce klokoči z písničky Suchého a Šlitra je vlastně růženec. Růženec a klokočí jsou synonyma. Klokočová semena nejsou v růženci umístěna jen tak libovolně. Jak jsem se dočetl v knížce Václava Větvičky Moje květinová dobrá jitra, která vznikla z jeho rozhlasových vyprávění, ve velkém růženci je 15 desetikuličkových úseků proložených jednou kuličkou o něco větší, v malém pak je těch dekád jen pět. Růženec mívají modlící se mezi prsty a pomocí kuliček se orientují, kde se v seriálu modliteb právě nacházejí. Za každou malou kuličku se pomodlí jeden zdrávas, za velkou pak otčenáš. Velký růženec tedy představuje 150 zdrávasů a 15 otčenášů.

Michal Novotný

A už jsem u slíbené růže. České pojmenování růženec vzniklo z německého Rozenkranz, růžový věnec. Série modliteb se tu symbolicky přirovnává k věnci růží obětovaných Panně Marii. A proč právě růží, a ne jiných květin? Protože růže jsou symbolem Panny Marie.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz