Sagvan Tofi: Z rebela úspěšným producentem. Motivovalo mě, že mě podceňovali

27. září 2022

Filmy Vítr v Kapse a Kamarád do deště z něj udělaly v 80. letech hvězdu. Dlouho platil za rebela. „Dvojku z chování jsem měl hned v 1. třídě.“ Dnes píše úspěšné muzikály, ale prosadit je nebylo snadné.

Stojí za muzikálem Děti ráje, který se po letní pauze vrací do pražského Kongresového centra. Nejúspěšnější český hit muzikál očekává miliontého návštěvníka. „Nerad slavím narozeniny, ale tohle je pro mě krásný dárek,“ říká producent Sagvan Tofi.

Muzikál se hraje už deset let. „Pět let jsme hráli v Praze v GOJA Music Hall, pět let v Brně a jeli jsme sportovní haly jak nějaká kapela. Prodali jsme 30 sportovních hal.“ Za tu dobu muzikál obohatili o další prvky. „Je to teď takový načančanější, jezdí nám tam auta, trabanty a motorky. Mám rád, když je to velká show. A i lidi to zřejmě ocenili a chodí,“ září Tofi, kterému se podařilo začlenit mezi úspěšné producenty muzikálového světa.

Sagvan Tofi okusil slávu už jako sedmnáctiletý, kdy natočil film Vítr v kapse. „Žil jsem bohémským životem, užil jsem si tu horečku slávy, jezdil jsem po diskotékách a za to mi dávali peníze, měl jsem holky a spolupracoval s těma nejlepšíma lidma. A pak, když chcete dělat něco vážnějšího, tak to bylo opravdu těžký.“

Kluk z Iráku

Přitahoval pozornost vizáží, temperamentem i jménem. Šest let strávil jako dítě v Iráku. „Táta je Kurd a věděl jsem, že Kurdové jsou divoký, ale paradoxně mám víc divokou krev po mámě, která je z Třebíče. Je jí 77, chodí na demonstrace a balí chlapy na internetu,“ směje se.

Rodiče se rozvedli, když mu bylo šest a začal chodit do 1. třídy v tehdejším Československu. „Jiný jsem byl už od pohledu i temperamentem. Hned v 1. třídě jsem měl dvojku z chování a už jako dítě jsem dostával strašnej ‚čoud‘. Chtěli mě dát i do zvláštní školy, ale máma za mě strašně bojovala. A když už to nešlo, dala mě na jinou školu. Tak jsem za devítiletku prošel sedmi školama,“ rekapituluje složité dětství Sagvan.

12 let mimo branži

Alex Mynářová a Sagvan Tofi

Po revoluci v roce 1989 začala kultura upadat a Tofi se dostal do úplně jiné branže. A ač se 12 let neobjevil v showbyznysu, tím, že se opakovaly filmy, ve kterých hrál, byl stále v povědomí. „Všichni se pořád ptali, z čeho asi žije, ale já se neměl špatně. Dostal jsem se do podnikatelských sfér a tam byl zrod toho byznysmena. Na to, abych mohl vést a produkovat nějaké věci, na to jsem potřeboval přesně tuhle dobu.“

Své zkušenosti pak dokonale zúročil v showbyznysu. „Když už jsem věděl, jak se ‚na lopatě sedí‘, uměl jsem se bavit i s Františkem Janečkem. Mně vyhovovalo, že z doby toho ‚barovýho povaleče‘ mě všichni podceňovali. To mě motivovalo. Měl jsem jméno a zjev, ale potřeboval jsem to otočit na tu dobrou stránku a získat si diváky.“

Původně v muzikálu Děti ráje hrát neměl. Kdy se to změnilo? A jak se mu tam povedlo prosadit Lukáše Vaculíka, který zásadně nezpívá? V rozhovoru prozradil, jak se těch 12 let živil a co už bylo na hraně zákona. Poslechněte si v záznamu pořadu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová