Šampaňské

30. prosinec 2004

Tento týden jsem tu u příležitosti oslav konce roku mluvil o některých potravinách, které mají společné jednak to, že se používají na silvestrovské chlebíčky a jednak to, že jejich pojmenování pocházejí ze zeměpisných názvů. Takových jídelnězeměpisných názvů je mnohem víc než zmíněné sardele, sardinky, majonéza, čabajka a uherák. Patří sem například i velká skupina sýrů, ale o té třeba někdy jindy. Dnes se budu věnovat pití, a to nejobvyklejšímu silvestrovskému pití, šampaňskému.

Také pojmenování šampaňské patří do skupiny slov, kterou se tu tento týden zabývám; pochází ze zeměpisného názvu. Šampaňské, šampus neboli šampáňo se abych tak řekl hovorově říká jakémukoli šumivému vínu, což odborníci nelibě nesou. Šampaňské není cokoli, šampaňské je jen víno pocházející z francouzského kraje Champagne. Abych byl úplně přesný: to víno, které smí mít vznešený název champangne, musí být ze Champagne západní. Kolem názvů výrobků, které jsou zeměpisného původu, bývají velké a tvrdé spory, jak vidíme dnes například u Budweiseru. Píšou se žaloby, pořádají se soudy, vymýšlejí se předpisy a mezinárodní smlouvy; ta o šampaňském je už z roku 1919.

Michal Novotný

Do jazykového příbuzenstva šampaňského patří možná překvapivě výrazy šampion, kampaň, kemp a žampión. Všechny totiž pocházejí z latinského campus, tedy pole, krajina, venkov. Kraj Champagne vlastně znamená kraj Krajina či kraj Venkov. Kemp, kampaň a šampión jsou původně slova vojenská, vznikla u příležitosti operací vojsk v poli. Kemp je původně polní tábor, kampaň vojenská, polní akce a šampión byl původně člověk, který se vyznamenal v boji, v poli. Pokud jde o žampión je to houba, která roste především na polích.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.