Šarka je postrach pěstitelů slivoní. Vsaďte na odrůdu, která se s ní vypořádá
„Jsem si dovolil. Na ukázku. Ze své zahrádky, pár švestiček. Jestli se neurazíte.“ To jsou známá Hujerova slova z neméně známé filmové klasiky Marečku, podejte mi pero. Viktor Hujer tenkrát do školy pravděpodobně nesl některou z tradičních, starších odrůd. Kdy které odrůdy slivoní dozrávají? Odpoví Miroslav Šmoranc z časopisu Zahrádkář:
Okolo konce srpna obyčejně zrají odrůdy slivoní Althanova a Wazonova renklóda. Ta první je známější, má kulatý, světle až tmavě fialový, hezky ojíněný plod, šťavnatý a dosti sladký, jde docela dobře ‚od pecky‘. Wazonova je žlutozelená s nenápadným líčkem na osluněné straně. Obě jsou vhodné k přímé konzumaci. Před dozráním také na kompoty, menší plody se hodí do knedlíků.
Nadbytek úrody může, stejně jako plody všech ostatních takzvaných modrých peckovin, cestovat do sudu na kvašení. Trochu menší, a v barvě švestky, je odrůda Anna Späth. Opravdu velká je pološvestka čačanská najbolja. Ta má oproti mnoha dalším nevýhodu. Potřebuje k sobě jinou slivoň jako opylovače. Osamoceně vysazená bude plodit jen málo, nebo vůbec.
Na přelomu srpna a září obvykle zraje klasická švestka domácí. A obr mezi pološvestkami, odrůda President. O něco později třeba švestky Elena, Presenta, Haganta, pološvestky Tophit, Toptaste, Topend Plus.
Šarka, postrach pěstitelů (nejen) slivoní
Nesmí ovšem přijít šarka, virové onemocnění, které snižuje výnos a odolnost slivoní vůči dalším chorobám a mrazům. Projevuje se světlými kroužky na listech a vpadlými skvrnami na plodu, pod kterými je červená dužnina, ulpívající na pecce.
Švestky nejsou dobré, pokud je zpracováváme na kvašení, také moc nepotěší. Mají mnohem menší obsah cukru než plody stejné odrůdy, ale nenapadené. Podobné škody šarka způsobuje i na meruňkách a broskvoních.
Existuje odrůda, která šarku ‚nechytí'
Šlechtěním se podařilo poněkud snížit dopad této choroby na slivoně, existují tolerantní odrůdy, u nichž se znehodnocené plody objevují v množství pod 5 % celkové sklizně. A jedna odrůda, která ani nemůže pro své vlastnosti šarku nikdy chytit. Říkáme, že je rezistentní, ale ona je k šarce hypersenzitivní. V místě, kam by mšice šarku přenesla, se vytvoří suchá skvrna, infikované pletivo zaschne a šarka se nemůže šířit dál. Tahle odrůda se jmenuje JOJO.
Tolerantní jsou odrůdy řady TOP z Německa, a třeba Haganta, Wangenheimova, Valjevka, Tegera, Těchobuzická, Stanley, Presenta, Katinka, Chrudimská, Hanita, Herman, Gabrovská, Elena a odrůdy pocházející z Čačaku, kromě čačanske rane.“
Související
-
Pěstujeme maliníky. Plody mohou mít až 10 gramů a barvu od žluté po černou
Které maliníky plodí ve stejném roce, ve kterém jsme je na jaře vysadili? A které lze pěstovat i na balkóně? To nám poví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
-
Nebojte se razantně protrhat plůdky jabloní a hrušní, přinese vám to kvalitní ovoce
Abychom měli pěknou úrodu jablek a hrušek, pustíme se do korekce násady. Které plody tam nechat, které odstranit, a proč bychom je měli vyštipovat?
-
Proč bychom měli po sezóně ostříhat jahody na ježka
Někdo na to kouká s vykulenýma očima, pro jiného je to „normálka“. Po sklizni jahod zahradník přejede záhon sekačkou a ostříhá jahody na ježka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
