Šarka je postrach pěstitelů slivoní. Vsaďte na odrůdu, která se s ní vypořádá

„Jsem si dovolil. Na ukázku. Ze své zahrádky, pár švestiček. Jestli se neurazíte.“ To jsou známá Hujerova slova z neméně známé filmové klasiky Marečku, podejte mi pero. Viktor Hujer tenkrát do školy pravděpodobně nesl některou z tradičních, starších odrůd. Kdy které odrůdy slivoní dozrávají? Odpoví Miroslav Šmoranc z časopisu Zahrádkář:

Okolo konce srpna obyčejně zrají odrůdy slivoní Althanova a Wazonova renklóda. Ta první je známější, má kulatý, světle až tmavě fialový, hezky ojíněný plod, šťavnatý a dosti sladký, jde docela dobře ‚od pecky‘. Wazonova je žlutozelená s nenápadným líčkem na osluněné straně. Obě jsou vhodné k přímé konzumaci. Před dozráním také na kompoty, menší plody se hodí do knedlíků.

Nadbytek úrody může, stejně jako plody všech ostatních takzvaných modrých peckovin, cestovat do sudu na kvašení. Trochu menší, a v barvě švestky, je odrůda Anna Späth. Opravdu velká je pološvestka čačanská najbolja. Ta má oproti mnoha dalším nevýhodu. Potřebuje k sobě jinou slivoň jako opylovače. Osamoceně vysazená bude plodit jen málo, nebo vůbec.

Švestky

Na přelomu srpna a září obvykle zraje klasická švestka domácí. A obr mezi pološvestkami, odrůda President.

O něco později třeba švestky Elena, Presenta, Haganta, pološvestky Tophit, Toptaste, Topend Plus.

Šarka, postrach pěstitelů (nejen) slivoní

Nesmí ovšem přijít šarka, virové onemocnění, které snižuje výnos a odolnost slivoní vůči dalším chorobám a mrazům. Projevuje se světlými kroužky na listech a vpadlými skvrnami na plodu, pod kterými je červená dužnina, ulpívající na pecce.

Znaky šarky na plodech a pecce slivoně (pološvestka, švestka)

Švestky nejsou dobré, pokud je zpracováváme na kvašení, také moc nepotěší. Mají mnohem menší obsah cukru než plody stejné odrůdy, ale nenapadené. Podobné škody šarka způsobuje i na meruňkách a broskvoních.

Existuje odrůda, která šarku ‚nechytí'

Šlechtěním se podařilo poněkud snížit dopad této choroby na slivoně, existují tolerantní odrůdy, u nichž se znehodnocené plody objevují v množství pod 5% celkové sklizně. A jedna odrůda, která ani nemůže pro své vlastnosti šarku nikdy chytit. Říkáme, že je rezistentní, ale ona je k šarce hypersenzitivní. V místě, kam by mšice šarku přenesla, se vytvoří suchá skvrna, infikované pletivo zaschne a šarka se nemůže šířit dál. Tahle odrůda se jmenuje JOJO.

Tolerantní jsou odrůdy řady TOP z Německa, a třeba Haganta, Wangenheimova, Valjevka, Tegera, Těchobuzická, Stanley, Presenta, Katinka, Chrudimská, Hanita, Herman, Gabrovská, Elena a odrůdy pocházející z Čačaku, kromě čačanske rane.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.