Sázavský klášter ve Středočeském kraji je místem, ke kterému se váže samotný počátek českých dějin

27. červenec 2018
Severni klášterni zahrada se základy kostela sv. Kříže

Klášter Sázava ve středních Čechách je významné místo, ke kterému se váže počátek českých dějin. V roce 1032 ho založil svatý Prokop - český světec, který byl původně pražským kanovníkem. Na své pouti zavítal do sázavské pustiny, kde kolem sebe shromáždil skupinu žáků. Klášter pak založil za podpory přemyslovských knížat Oldřicha a Břetislava I. 

Sázavský klášter byl ve své době prvním mimopražským klášterem a třetím nejstarším mužským klášterem v Čechách. Byl důležitým centrem slovanské liturgie a písemnictví.  Navázal tak na někdejší dědictví věrozvěstů Velké Moravy svatého Cyrila a svatého Metoděje a proslul i jako místo, kde chudí a nemocní nacházeli zastání a uzdravení.

Král Přemysl Otakar II. přičlenil Prokopa k zemským patronům. V roce 1204 ho papež Inocenc III. svatořečil a sázavský hrob svatého Prokopa se stal poutním místem. Svatý Prokop je uctíván pro své milosrdenství i pro vytrvalý boj se zlem. Mnoho legend vypráví o zázracích, které konal. Legenda nejznámější vypráví o tom, jak přemohl ďábla a ten mu pak musel sloužit. Prokop ho zapřáhl do pluhu a oral s ním pole. Za Karla IV. byl svatý Prokop nezpochybnitelným zemským patronem a stal se součástí umělecké výzdoby pražské katedrály sv. Víta i dalších míst českého království.

Nejstarší památku odhalily až archeologické výzkumy

Sázava se v 11. století stala křižovatkou kulturního světa západního a východního křesťanství. V tomto období byl v klášterním areálu vybudován první kamenný kostel, který byl v roce 1070 zasvěcen sv. Kříži. Jeho základy byly objeveny až v 70. letech 20. století. Půdorys odhalil, že vzorem pro kostel byl chrám Anastasia v Jeruzalémě, tedy chrám Vzkříšení.

Kostel je nejen první románskou stavbou v sázavském areálu, ale je unikátní i svou dispozicí. Každá strana kaple byla postavena do polooblouku, jedná se tak o polokruhové apsidy. Zvláštností je i střed kostela. Nemá totiž kulatý tvar, který mají románské rotundy, ale čtvercový. S podobnými stavbami se můžeme setkat v Gruzii nebo Arménii, tedy zemích, které byly součástí byzantské říše.

Druhou kamennou stavbu v prostranství kláštera začal budovat opat Božetěch, který byl skvělým umělcem. Dřevěný kostel s Prokopovým hrobem začal proměňovat na románskou baziliku, jejíž kněžiště bylo v roce 1095 vysvěceno pražským biskupem Kosmou.

V roce 1096 byli ale slovanští mniši za vlády knížete Břetislava II. vyhnáni a slovanské písemnosti byly zničeny. Začátkem roku 1097 byl klášter osídlen latinskými benediktiny z Břevnovského kláštera. Byl dostaven velkolepý bazilikální kostel i všechny románské klášterní budovy.

Sázavský klášter budoval i první stavitel katedrály sv. Víta

Za vlády císaře Karla IV. přibyla do Sázavy huť Matyáše z Arrasu a změnila původní stavební plán kláštera. Přestavby tak pokračovaly v gotickém duchu pod vedením prvotních stavitelů katedrály sv. Víta v Praze a dodnes je možné uvnitř bývalého konventu obdivovat třeba kapitulní síň s překrásným žebrovým klenutím, zajímavým svazkovým pilířem s reliéfy bazilišků a jedinečnými malbami na stěnách.

Klášterní rozkvět nezbrzdil ani velký požár v roce 1746. Ve spolupráci s architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem a dalšími významnými umělci se přistoupilo k pozdně barokní obnově. Na vrcholu barokního rozvoje v roce 1785 byl ale úředním aktem císaře Josefa II. klášter zrušen.

V roce 1809 se prvním světským majitelem stal Vilém Tiegel z Lindenkronu, který areál začal využívat jako zámek. Jeden z dědiců v roce 1932 prodal část areálu benediktinským mnichům z Emauzského kláštera v Praze, kteří chtěli v Sázavě znovu obnovit klášter. Obnova mnišského života v duchu slovanského odkazu svatého Prokopa se však vinou druhé světové války a následující komunistické totality nezdařila. V roce 1951 byl areál znárodněn. Současným správcem klášterního areálu je Národní památkový ústav.

https://www.klaster-sazava.cz/cs

Spustit audio
  • Tipy na výlet
  • Publicistika
  • kulturní památka