Sedm

31. červenec 2003

Celý týden tu už mluvím na témata, která se tak či onak týkají starověkého seznamu sedmi divů světa a slov, která s těmito většinou už neexistujícími stavbami souvisejí. Dnes je řada na číslovce, která pojmenovává počet divů světa. Na vrcholně pozoruhodné číslovce sedm.

Sedm je totiž jak víme nejen divů světa. Svět byl stvořen za sedm dní a od té doby má týden sedm dní, sedm je let hubených a sedm tučných, sedm je hlavních hříchů, kniha života je zapečetěná sedmi pečeťmi, což se všechno vyskytuje v Bibli. Často jako o nejvyšším blaženství mluvíme o sedmém nebi, což možná pochází z knih Enochových, možná z koránu. V řecké mytologii se vyskytuje sedm mudrců a sedm bran v Thébách. V pohádkách najdeme sedmičku doslova na každém kroku: sedm bratří, sedm havranů, saně mívají sedm hlav. V moderní době k tomu všemu ještě přibyla sedmá velmoc; od konce 19. století se tak říká tisku. Za velmoci se totiž tehdy pokládalo šest států: Anglie, Francie, Rakousko-Uhersko, Německo, Rusko a Spojené státy a tisk v té době získal moc srovnatelnou s mocí těchto států. Řekl bych, že při rozšíření slovního spojení sedmá velmoc hrála roli nejen matematika, ale i magika čísla sedm. Stejně jako v popularitě filmů Sedm samurajů či Sedm statečných. Sedm je prostě něco víc než obyčejné číslo. Za chvilku si řekneme, proč tomu tak asi je, teď si povíme, že slovo sedm pochází ze starého indoevropského kořene septm, takže sedm se polsky řekne siedem, německy sieben, anglicky seven, latinsky septem, řecky heptá, staří Gótové říkali sibun, staří Irové saptá, Chetité šipta a tak dále.

A teď proč se číslo sedm pokládá za tak důležité a proč ho mnozí pokládají za mimořádně šťastné. Možná je to proto, že jde o prvočíslo, tedy o číslo nedělitelné žádným jiným číslem. Takovým výjimečným, tak trochu podivným číslům se přikládal zvláštní význam. Rovněž prvočísla tři a třináct se pokládají za mimořádná, třináctka dokonce hraje v pověrách dvě role - někteří ji pokládají za šťastnou, jiní za nešťastnou. Další teorie říká, že některé staré národy uměly pouze do šesti, že počítaly v takzvané šestkové soustavě. Co bylo nad šest, bylo víc, než umíme spočítat, víc než si umíme představit, bylo to prostě mnoho, moc, za šestkou bylo nekonečno, prázdnota, magie. Tato teorie by vysvětlovala původ pojmenování sedmikráska a sedmihlásek. Číslovka sedm v těchto pojmenováních by říkala, že ta květinka má mnoho krás a že ten ptáček umí zpívat nekonečně mnoha způsoby.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.