Sedm tipů, které pokojovky lze pěstovat v koupelně

22. květen 2020

Pokojové rostliny, to je kousek přírody u nás doma. Zdobíme jimi nejčastěji obýváky, ale patří i do koupelny, pokud v ní máme okno. V koupelně se dobře daří rostlinám, které mají rády vlhko a teplo, jejich výběr je opravdu pestrý. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

„Ve starých bytech a domech, kde se topilo lokálně, v kamnech, byly velké rozdíly v denních a nočních teplotách. I vzdušná vlhkost v takových bytech byla vyšší, než dnes. Proto se v takových bytech dařilo jiným rostlinám, než v dnešních ‚suchých tropech‘ s ústředním topením. Dobré podmínky pro pěstování ovšem nabízejí koupelny.

Světlá koupelna s trochou místa pro zeleň a vysokou vzdušnou vlhkostí je vhodným místem například pro tyto rostliny:

orchideje (zejména Dendrobium, Cymbidium, Phalaenopsis, ale i zástupci rodů Catleya, Laelia a další)

broméliovité rostliny, zejména Tillandsie

palmy, pěstované v přímořském klimatu

kapradiny, kupříkladu netík

áronovité, například Pothos, Aglaonema, filodendrony, monstery, Spatyphylla (lopatkovce)

břečťany (Hedera nebo kříženec Fatshedera)

ve vlhkém vzduchu se ukáže krása rostlin druhu Maranhta (česky modlivka), příp. Calathea

Kornoutice africká (Zantedeschia aethiopica), někdy též kornoutovka africká, áronovité

O tom, co konkrétně můžeme pěstovat, rozhoduje také teplota v místnosti. Pokud vytápíme koupelnu třeba jen na 15 až 18 °C, a přitopíme si jen na koupání či sprchování, budeme vybírat jiné druhy rostlin, než když je v koupelně trvale nad 20 °C. Odborníci vám jistě rádi doporučí, které pokojové rostliny vybrat právě pro vaši koupelnu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.