Selhat
Napadlo vás někdy položit si nad slovesem selhat ve významu "přestat fungovat" otázku, jaká je zde souvislost s nemluvením pravdy, tedy se lhaním? Slovník spisovného jazyka českého uvádí dva významy výrazu selhat. Za prvé "přestat fungovat v případě potřeby, zklamat v očekávání," k čemuž dodává příklady: "brzda selhala; rána z pušky selhala; selhaly mu nervy; leknutím jí selhal hlas; všechny naděje selhaly; záměry selhaly." Za druhé ve slovníku najdeme - s poznámkou, že jde o význam řidčí a nářeční - konstatování, že selhat také znamená říct lež, zalhat. Skutečně jde o dva významy jednoho slova, ne o slova dvě, sloveso selhat ve významu přestat fungovat souvisí se slovy lhát, zalhat, obelhat, prolhaný, lhář a lež.
Souvislost nefungování a lhaní si objasníme za chvilku, v čemž nám pomůže překladatel a vynikající znalec češtiny i dalších jazyků Pavel Eisner, z něhož tu tak často a tak rád cituju. Teď si povíme pár slov o původu slovesa lhát. Je to výraz všeslovanský, je ve všech slovanských jazycích kromě ukrajinštiny, a indoevropský - lhát se v germánské gótštině řeklo liugan, z čehož je dnešní německé lűgen. Současné anglické lie je pak ze staroanglického leogan.
Ještě chci věnovat pár okamžiků zajímavému, i když dnes už málo používanému slovesu vrdlouhat, které rovněž znamená lhát. To vzniklo zkrácením spojení "v hrdlo lhát", které však bylo, aspoň podle etymologa Václava Machka, zkomolením původního "v hrdlo cpát", tedy zpátky do hrdla vracet něco, co bylo řečeno, čili odvolávat.
A teď slíbená souvislost lhaní a nefungování. Cituji z knížky Čeština poklepem a poslechem Pavla Eisnera: "Nevadí, že dnes už jen málokdo slyší, co vězí v tom slově, krása je krása a krásou zůstane, i když ji skoro už nikdo nevnímá. Brzda selhala - rozuměj: nesplnila, co slibovala, tím porušila dané slovo, obelhala nás. Při plnění svého úkolu selhal, rozuměj: neprovedl jej tak jak sliboval - ba něco horšího: neprovedl jej tak, jak jsme si od něho slibovali; tím ale porušil dané slovo a selhal. Ale vždyť žádné slovo nedal! Ovšemže nedal, ale ovšemže dal, dal je tím, že v nás vzbudil víru, jako by bůhvíco, a ono nic anebo jen málo a nedost." Myslím, že nemusím nic dodávat. Snad jen to, že Eisnerovo "krása je krása a krásou zůstane" můžeme vztáhnout i na jeho jazykové výklady.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
