Silueta

Ano, slovo silueta, které podle Slovníku spisovného jazyka českého znamená za prvé: "stínový obraz, který podává plošný, jednobarevný obrys předmětu" a za druhé "podoba viděná jen v obrysech", má původ v příjmení jednoho existujícího pána.

Ten člověk se jmenoval Etienne de Silhouette, žil v letech 1709 až 1767 a v roce 1759 se stal něčím, čemu se v některých knihách říká ministr financí v jiných pak nájemce daní. V každém případě to byl státní úředník, který měl na starosti finance. Takový lidé nejsou moc populární. Starají se o to, aby nám stát sebral co nejvíc takříkajíc našich peněz. Obě teorie o vzniku slova silueta ze jména francouzského finančního úředníka z 18. století z nepopularity toho pána vycházejí

Podle jedné verze dal pan de Silhouette své jméno siluetě proto, že byl ve vybírání peněz tak razantní, že se mocným, především z řad šlechty, velmi rychle znelíbil, takže byl krátce po svém ustavení odvolán. Jen se na vysokém postu tak jako mihl, nikdo si ani nestačil zapamatovat jeho podobu, v paměti současníků zůstal jen jakýsi obrys, jen nezřetelná silueta.

Druhá verze říká, že se pan de Silhoutte byl tak nepopulární, že se po svém jmenování stal terčem kritických až posměšných obrazků v novinách. A to terčem skoro výhradním. Neuplynul den, aby v tehdejším tisku nebyl nějaký obrázek zesměšňující pana de Silhouette. Dnes bychom mluvili o karikaturách, ale to, co vytvářeli tehdejší umělci, nebyly karikatury v dnešním slova smyslu, oni své posměšné obrázky kreslili lehce načrtnutě, často jen jako obrysy postav. A protože těch obrysových obrázků pana ministra financí bylo tolik, pojmy posměšný obrázek kreslený jako obrys a pan de Silhouette splynuly a vzniklo slovo silueta.