Skif, skul, kormidelník

Ve sportu zvaném veslování se závodí na lodích, které mají vesla, což jsou na rozdíl od pádel nástroje připevněné k lodi. Názvy těchto lodí znějí: skif, dvojskif, párová čtyřka, dvojka bez kormidelníka, dvojka s kormidelníkem, čtyřka bez kormidelníka, čtyřka s kormidelníkem a osma. Na některých z nich se jezdí disciplíny párové, na některých nepárové. Při párových disciplínách, také se jim říká skulérské, má každý závodník, dvě, tedy pár vesel, při nepárových vesluje jen jedním veslem. Z pojmenování, která jsem teď vyslovil, nás budou zajímat přejatá slova skif, skulérský a kormidelník. Skif je slovo cizí už jaksi na první pohled, ale není na něm vidět, že prošlo opravdu velkým množstvím evropských jazyků. My jsme ho, jako většinu slov používaných ve sportu, přejali z angličtiny. Tam slovo skiff původně znamenalo malý člun, což bylo z francouzského esquif, které mělo stejný význam. Do francouzštiny se slovo dostalo z italštiny, kde znělo schifo, což bylo původně langobardské skif, které pocházelo z germánského skip, loď. Ze stejného základu je pak dnešní německé schiff, z něhož je v obecné češtině používané slovo šíf.

Michal Novotný

Slovo skulérský se používá jako pojmenování párových disciplín. Skulér je závodní sedící na párové lodi. Výraz skul, který se také používá jako pojmenování cvičné veslařské lodi, pak pochází z anglického slova psaného skull, vyslovovaného však skal. To slovo v angličtině znamená skořápka a také lebka. Slovo kormidelník ovšem pochází od výrazu kormidlo, což je pojmenování, které v češtině není dlouho, ani ne dvě stě let. Obrozenci ho přejali z ruštiny, kde kormílo bylo odvozené od korma, záď lodi. V řečtině je podobné slovo kormos, které znamená osekaný kmen, tyč. Původně tedy asi šlo o primitivní veslo, jímž se na zádi lodi řídil směr plavby.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.