SLEČNA

Než povím, co znamenalo, promluvím o slově šlechta. To k nám a také do Polska přišlo ve 13. století spolu se vznikem společenské elity, která své vysoké postavení zakládala nejen na majetku a vojenské síle, jako dosavadní velmožové či vladykové, ale také na řekněme biologických faktorech, tedy na rodové kontinuitě. Řekl jsem, že slovo šlechta k nám přišlo, ano, jde slovo přejaté, středohornoněmecká slova slahte a geslechte znamenala, rod, kmen a také původ. Šlechtici měli a dosud mají původ v konkrétním rodu, jehož příslušníci jsou známi mnoho generací dozadu.

Do blízkého příbuzenstva slov šlechta, šlechtic a šlechtična patří výrazy šlechetný a ušlechtilý, kterými označujeme výsostně kladné vlastnosti. Jako synonyma slova šlechetný Slovník spisovného jazyka českého uvádí výrazy dobrý, čestný, vynikající jakostí, velmi hodnotný. Ušlechtilý je pak povahově dokonalý, velkomyslný a také esteticky dokonalý, krásný. To všechno jsou vlastnosti a rysy, které měli nebo chtěli mít šlechticové. Šlechta byla elita a jako taková měla mít elitní vlastnosti. S tím souvisí i další příbuzný výraz, sloveso šlechtit, které jednak znamená zkrášlovat, jednak zlepšovat vlastnosti třeba rostlin či zvířat záměrným křížením, využitím dědičnosti. Pořád jde o údajné, a často skutečné, vynikající vlastnosti šlechty.

U výrazu slečna, ačkoli je také blízce příbuzné slovu šlechta, o vlastnosti nejde. Toto slovo vzniklo zkrácením slova šlechtična, vlastně asi z nepořádné výslovnosti výrazu šlechtična. Slečny byly v 17., 18., a části 19. století mladé, neprovdané šlechtičny.