Sledování rybích přechodů na řece Blanici přináší zajímavé informace. Nejen o rybách

27. květen 2015
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ryby se musí nejprve slovit

Každý rok vyrostou na českých řekách desítky rybích přechodů. Tedy staveb, které mají pomáhat rybám zdolávat silnější proud – i když putují po proudu nebo proti němu. Když je stavba hotová, přichází na řadu odborníci z Výzkumného vodohospodářského ústavu, kteří dělají tzv. monitoring. Jeho smyslem je zjistit, jestli je přechod dobře postavený a dostanou se přes něj ryby všech druhů a velikostí.

„Je tady jelec tloušť, ouklej obecná, hrouzek obecný – zatím jsou to malé ryby. Uvidíme, jestli se tu objeví více druhů ryb různých velikostí. Pokud ne, podíváme se do jaké míry je ta rampa (rybí přechod) funkční,“ říká Petr Hartvich - profesor Fakulty rybářství Jihočeské univerzity

Jeden z monitoringů probíhá právě v těchto dnech na řece Blanici ve Vlašimi na Benešovsku. Ryby je při něm třeba změřit a označit – dostávají přitom i mikročip pod kůži. „ Označíme je také lastomerem, to je barevná značka něco jako když si děláte tetování. Podle barev poznáme, z jakého sektoru ryba je. Potřebujeme vědět, jestli ryby migrují mezi překážkami,“ vysvětluje Miroslav Barankiewicz z Výzkumného vodohospodářského ústavu T. G. Masaryka.

Každou rybu je pak potřeba označit

Kromě toho mají odborníci k dispozici i bioskener. Je to přístroj na principu infračerveného záření, Ryba když tudy projede, zaznamená to její siluetu. „Například ryba, která právě projela, je tloušť o velikosti 140 milimetrů,“ dodává Barankiewicz. Závěrem tříměsíční práce mezinárodního týmu (je v něm Portugalec i Etiopan) na řece Blanici bude zjištění, jestli tamní rybí přechody jsou funkční, jaké množství a jaké druhy ryb tudy migrují.

„My jsme sledovali ryby, které jsme označili, skoro tři roky. Některé odpluly až do Německa, do Drážďan a po šesti měsících se vrátily,“ potvrdil jeden z pracovníků týmu.

Spustit audio