Slzy i politika: Špína na cestě historií francouzského emo hardcoru

Francouzské emo kapely se vždy vyznačovaly snad poznatelným, typickým zvukem. Narozdíl od americké emo vlny, které jsme se věnovali v jednom z minulých dílů Špíny a která čerpala z kapel jako byli Hüsker Dü nebo Jawbreaker, francouzské emo-hardcoreové kapely své kořeny našly v naštvaném punku. Tklivé vybrnkávačky se tak u nich střídají s tvrdými a rychlými pasážemi.

 Hned z kraje devadesátých let se objevili Fingerprint, po jejichž konci na ně navázali Jasemine. Obě kapely spojovala osobnost Christopha Mory, který založil label Stonehenge records. Vydavatelství, které stojí za nejdůležitějšími nahrávkami žánru, je vedeno od svého počátku až do dneška striktně nekomerčně a v duchu DIY. V jeho řadách objevili Anomie i Alcatraz, zásadní politické kapely 90. let, jež se věnovaly tématům, která v té době rezonovala: ať už šlo o interrupce, Ulrike Meinhof a její podivnou smrt nebo HIV.

 Špína se však neohlížela pouze do minulosti, ve studiu zazněli v Čechách nejznámější a nejoblíbenější Amanda Woodward, současnější Daïtro i neocrustově temný avšak stále emařsky vypjatý Karras. Pokud vás zajímá, kdo měl čtrnáctiletého bubeníka a která z kapel svým způsobem vydala desku u nás, poslechněte si nejnovější Špínu!