Slzy i politika: Špína na cestě historií francouzského emo hardcoru

28. září 2017

Přímočaré ostré riffy, melodické vyhrávky, vypjaté vokály a politická témata. To všechno v sobě snoubila francouzská vlna emotivního hardcoru, která se zjevila v devadesátých letech a zásadně ovlivnila tehdejší punkovou hudbu. V aktuálním díle Špíny jsme si pouštěli ty nejzajímavější a nejdůležitější kapely od jejího počátku až do současnosti.

Francouzské emo kapely se vždy vyznačovaly snad poznatelným, typickým zvukem. Narozdíl od americké emo vlny, které jsme se věnovali v jednom z minulých dílů Špíny a která čerpala z kapel jako byli Hüsker Dü nebo Jawbreaker, francouzské emo-hardcoreové kapely své kořeny našly v naštvaném punku. Tklivé vybrnkávačky se tak u nich střídají s tvrdými a rychlými pasážemi.

 Hned z kraje devadesátých let se objevili Fingerprint, po jejichž konci na ně navázali Jasemine. Obě kapely spojovala osobnost Christopha Mory, který založil label Stonehenge records. Vydavatelství, které stojí za nejdůležitějšími nahrávkami žánru, je vedeno od svého počátku až do dneška striktně nekomerčně a v duchu DIY. V jeho řadách objevili Anomie i Alcatraz, zásadní politické kapely 90. let, jež se věnovaly tématům, která v té době rezonovala: ať už šlo o interrupce, Ulrike Meinhof a její podivnou smrt nebo HIV.

 Špína se však neohlížela pouze do minulosti, ve studiu zazněli v Čechách nejznámější a nejoblíbenější Amanda Woodward, současnější Daïtro i neocrustově temný avšak stále emařsky vypjatý Karras. Pokud vás zajímá, kdo měl čtrnáctiletého bubeníka a která z kapel svým způsobem vydala desku u nás, poslechněte si nejnovější Špínu!

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.