Socialismus uprostřed renesance. Na pardubickém zámku mají kryt civilní obrany

7. srpen 2021

Pardubický zámek se může pochlubit celou řadou unikátů, návštěvníci tam mohou obdivovat renesanční nástěnné malby a rytířské sály Pernštejnů, kteří dali zámku typickou tvář. Zároveň se tam ale můžete ponořit do úplně jiného světa. Součástí historického opevnění zámku je totiž kryt civilní obrany.

Kryt civilní obrany vznikl v padesátých letech minulého století. Stavěl se tajně, a to v zámeckých valech, unikátním opevnění, které na přelomu 15. a 16. století vybudoval majitel zámku Vilém z Pernštejna. Východočeské muzeum v Pardubicích kryt zpřístupnilo pro veřejnost před deseti lety.     

Mohutné opevnění zámku vzniklo v době, kdy si Vilém z Pernštejna nechal přebudovat pardubický hrad na honosnější sídlo. Vysoké valy, které dosahovaly až do výšky prvního patra zámku, dodnes obklopují hlavní zámeckou budovu, někdejší hospodářské zázemí zámku a dolní nádvoří. Valy mají podobu nepravidelného lichoběžníku, v rozích stojí velké okrouhlé rondely.

Kryt civilní obrany začal v severovýchodním rondelu zámku vznikat v druhé polovině roku 1953, a to v režimu přísného utajení. Kryt se přitom neměl stát útočištěm obyvatel Pardubic a davů lidí. Měl sloužit jako velitelské stanoviště, odkud by hlavní štáb civilní obrany řídil záchranné práce, zejména v případě vojenského útoku na Pardubice a případného výskytu radioaktivního spadu.

Historické vybavení je dodnes funkční

Krajský velitelský štáb civilní obrany mohl do krytu na pardubickém zámku umístit až 120 svých pracovníků, ale jen krátkodobě, odhadem na dobu přibližně čtrnácti dní. „Bylo to dáno kapacitou filtroventilačního zařízení, které bylo v případě nouze schopné odfiltrovat i radioaktivní prach,“ vysvětluje vedoucí oddělení služeb Východočeského muzea v Pardubicích Matěj Bekera. „Filtrace měla nejen elektrický, ale také ruční pohon. Vzduch mohla také mírně ohřívat. Vlastní topení kryt neměl, teplota je v něm téměř stálá, pohybuje se mezi 10 a 15 stupni,“ dodává Bekera.

Nenápadný vchod do krytu na zámeckých valech

Kryt měl být po určitou dobu soběstačný, a to i v případě zamoření okolí. Měl tedy vlastní studnu, uzavřený systém sprch a prostor odmoření. K dispozici byly ložnice s vojenskými lůžky. Kryt byl vybavený dozimetry na určení hodnot radiace nebo heliografem pro měření intenzity slunečního záření.

V případě výpadku elektrické energie v krytu fungoval naftový generátor. Technické vybavení bunkru se z větší části zachovalo dodnes. Jedním z nejdůležitějších míst byla telefonní ústředna. „Spojař měl možnost propojit až třicet míst najednou a uspořádat tak konferenci hovorů. Dodnes se tu zachoval také tehdy nepostradatelný dálnopis,“ popisuje Matěj Bekera.

Vedla z krytu tajná chodba?

Srdcem krytu byl operační sál, kde se měl scházet štáb a činit důležitá rozhodnutí. Je to největší místnost krytu, které dominuje velký plán města Pardubic. Prohlédnout si tam můžete dobové prostředky protichemické obrany, například typické plynové masky s chobotem, pláštěnky nebo vak pro děti do 18 měsíců, který je měl ochránit před radioaktivním spadem.

Cesta do krytu civilní obrany na pardubickém zámku

Podle Matěje Bekery je kryt dodnes zahalen rouškou tajemství. „Nemáme třeba k dispozici stavební plány krytu, úplné informace o jeho vybavení nebo o tom, jakým způsobem tu fungovala pohotovostní služba. Rozhodně ale mohu vyvrátit mýty o tom, že z krytu vede tajná chodba do centra Pardubic. Kryt má sice tři nouzové východy, ty ale vedou do prostor zámeckého opevnění,“ dodává Matěj Bekera.

V 90. letech 20. století začalo část krytu využívat Východočeské muzeum, které sem umisťuje hlavně nezpracovaný archeologický materiál a má tu své depozitáře. Muzeum na svých webových stránkách vypisuje termíny prohlídek krytu. Skupiny o minimálně 5 osobách se ale mohou předem objednat i mimo tyto termíny.

Spustit audio