Sokolské kroje vystřídaly o šibřinkách masky a kostýmy. Na fraky a garderóby si Tyrš nepotrpěl

Součástí prvorepublikových bálů bývaly sokolské šibřinky. Fotografie zachycuje cirkusem inspirované šibřinky v Říčanech - archiv Zdenky Zvěřinové.jpg
Součástí prvorepublikových bálů bývaly sokolské šibřinky. Fotografie zachycuje cirkusem inspirované šibřinky v Říčanech - archiv Zdenky Zvěřinové.jpg

Historie šibřinek je spojená se vznikem sokola. Stojí za nimi zakladatelé Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Sokolské maškarní plesy zůstaly oblíbené dodnes. Někde se nesou v duchu elegance První republiky, jinde vsadili na filmové postavy, cirkus nebo Divoký západ.

„O Fügnerovi se říkalo, že měl rád žerty, šprýmy a často se setkával s bratry na společenských akcích, kde si dělali různé skopičiny a tropili blbosti, až z toho vznikl nápad uspořádat první všesokolský bál,“ vysvětluje historička České obce sokolské Kateřina Pohlová. „První ples se uskutečnil v roce 1865, a protože Fügner si nepřál, aby byl obyčejný a pánové chodili ve fracích a dámy ve večerních toaletách, tak vymyslel, že to bude ples maškarní.“

Sokol Radošovice vznikl v roce 1932 a už následující rok uspořádali první šibřinky. Fotka z roku 1948 zachycuje dívky v kostýmech mažoretek - archiv Jaroslavy Tůmové.jpg

Tyrš se tehdy při hledání názvu ponořil do Jungmannova slovníku a našel zajímavé slovo „šibřiti“. Vzniklo z napodobení vrabčího cvrlikání, později označovalo žerty, frašky a šprýmy. I pozvánka na první šibřinky byla žertovná – písmo bylo tehdy napsáno zrcadlově.

Šibřinkové plesy se rychle rozšířily. „Každá jednota si vymyslela ráz do jakého tématu budou šibřinky laděny,“ historička Kateřina Pohlová ukazuje zajímavé kostýmy na fotografiích z první poloviny minulého století. Někdy se převlékali za námořníky, jindy třeba parodovali různé národy.

Za dob První republiky byly velmi oblíbené také lidové kroje. Sokolky z Říčan je využily i na sokolských šibřinkách
Pozvánka na první sokolské šibřinky z roku 1865. Už z pozvánky bylo jasné, že půjde o večer veselý a neformální. Napsána byla totiž zrcadlově - foto archiv Bára Kvapilová.jpg

Sokol Radošovice vznikl v roce 1932 a hned následující rok uspořádali šibřinky v hotelu Amerika. Ráz byl „Na severní točně“. Dekorace si tehdy půjčili ze Sokola Nusle. „Bylo to celkem nákladné, nejenom ty kostýmy, ale i ty kulisy, takže během toho roku probíhala burza,“ připomíná historička Pohlová. Jednoty si tak jednotlivé nápady vyměňovaly a každý rok se mohly pochlubit něčím novým.

Součástí sokolských šibrinek bývaly i nádherné malované dekorace. Jednoty potom pořádaly burzy a během roku si je vyměňovaly - foto z časopisu Jas z roku 1927  Bára Kvapilová.jpg

Šibřinky jsou oblíbené dodnes. Obnovený sokol Říčany a Radošovice pořádá šibřinky pravidelně. Každý rok se tady pečlivě připravují a kvůli předtančení vznikl i taneční kroužek. Vede ho náčelnice Jarmila Voráčková, která už 23 let vymýšlí choreografie a kostýmy. „Poprvé jsme tancovali na písničku Měla babka čtyři jabka, jednou jsme byli motýli anebo čarodějnice s košťaty,“ vzpomíná na různá předtančení Jarmila Voráčková. Letos chystají radošovičtí a říčanští sokolové šibřinky na téma „Přijela pouť“.

Kladno, Březové Hory, Miličín, Lysá nad Labem nebo Lázně Toušeň – tam všude budou letos tančit v kostýmech. Některé jednoty pořádají i speciální šibřinky pro děti.