Soud uložil podmínku chovateli z Jankova za týrání koní

Soud Vondrušku zároveň potrestal tříletým zákazem činnosti a shledal ho vinným z obecného ohrožení, protože předloni při odchytu vjel autem mezi koně a troubil. Vyděšená zvířata mohla podle obžaloby někoho zranit či zabít.

Vondruška tvrdí, že pouze ujížděl před lidmi pomáhajícími veterinářům, kteří na něj házeli kameny. On i žalobkyně si nechali lhůtu pro odvolání.

Soudce Pavel Vosmanský uvedl, že obžalovaný choval koně v nevhodných podmínkách, kde si koně vzájemně způsobovali utrpení, nezajistil jim přístup ke krmivu, zanedbával běžnou péči jako ošetření kopyt a zubů a nezabezpečil stádo proti parazitům. Podle soudce Vondruška týral zvířata zvlášť trýznivým způsobem, kvůli čemuž jich několik uhynulo.

Žalobkyně Jana Sůsová řekla, že chov byl nekontrolovaný a koně byli zubožení. "Za týrání lze považovat i nahánění stáda vozidlem za použití klaksonu," dodala. Polehčující okolností je podle ní to, že Vondruška je bezúhonný, přitěžuje mu však, že byl obžalován ze dvou činů a neprojevil sebereflexi. Vzhledem k věku obžalovaného a tomu, že již stádo nevlastní, navrhla podmíněný trest na spodní hranici sazby. Soudce jí vyhověl.

Vondruška obvinění odmítl. U stáda se podle něj vystřídalo několik veterinářů, řadu problémů jako vyučený kovář-podkovář a letitý chovatel uměl vyřešit sám. Například koním léčil mastí zánět oka nebo jim podvazoval bradavice. Zpochybnil také znalecký posudek, autorka podle něj působí v akademické sféře a nemá s chovem koní praktické zkušenosti.
"Jestli mě odsoudíte, já se s tím srovnám. Přežil jsem uranové doly, přežil jsem komunisty," prohlásil při výpovědi.

Stav zvířat se podle obhajoby zhoršil po odchytu, který byl podle ní laický a neadekvátní, a po podání sedativ. Podle soudce ale byl postup veterinární správy v pořádku a Vondruška za vším vidí spiknutí. Vosmanský připomněl slova veterinářů, kteří se s podobným chovem nesetkali, a podivil se, proč Vondruška shromáždil tolik zvířat. Z původních asi 18 koní se během let stalo stádo čítající přes 80 kusů. Obžalovaný uvedl, že klisny a hřebce choval odděleně, ale aktivisté mu poničili ohradníky, a zvířata se tak mohla rozmnožovat. Obhájce Pavel Pohorský uvedl, že jeho klient zachraňoval koně, kteří by jinak šli na jatka. V posledních letech ale přišel o dotace, a chtěl proto koně prodat.

Zabavené koně prodával v aukcích Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). "V loňském roce se nám podařilo pro všech 87 koní najít nové majitele. Jednalo se o největší počet koní v historii ÚZSVM," uvedl dnes mluvčí úřadu Radek Ležatka.

Vondruška u soudu obsáhle popisoval své spory s ochránci zvířat. Aktivisté si prý na jeho pozemcích hráli s hříbaty a jezdili na koních, kouřili marihuanu a oharky házeli do sena. Hrozili mu údajně smrtí - domlouvali se, že ho zabijí a poskytnou si alibi. Věšeli se mu i na traktor, když vezl seno, a na obličeji měli škrabošky. Některá zvířata ukradli, další se ztratila. Když v noci honili koně, jedna klisna potratila a mrtvé hříbě mu pak další den předhazovali.