Šoufky
Dnes si popovídáme o výrazu šoufky. Ten v češtině figuruje ve dvou poměrně běžných významech, které však spolu na první pohled nemají nic společného. Jako obvykle si řekneme, jestli první pohled klame.
Nejprve ony dva významy. Dnes běžnější jen ten, o němž se ve Slovníku spisovného jazyka českého píše: "obecné, expresívní, jen ve spojení dělat si (z někoho) šoufky, žerty, legraci." Ano, šoufky; tomto významu se slovo šoufek vyskytuje hlavně v množném čísle. Když se řekne šoufek v čísle jednotném, je vysoce pravděpodobné, že nejde o žert, ale o naběračku s dlouhým držadlem, jak píše slovník pod heslem šouf. V tomto významu se však tento výraz dnes užívá vlastně jen ve zdrobnělé podobě, kterou slovník ovšem také uvádí. A i když slovník má příklad i z jiné oblasti, v dnešní češtině slovo šoufek myslím výhradně slyšíme jen v souvislostech abych tak řekl nevoňavých. "Nabírat močůvku šoufem," "polévat hnůj šoufkem", to jsou příklady, které čteme ve slovníku. Takže žert a naběračka na močůvku. Souvisí to nějak? Ve svých knihách jsem výklad původu výrazu šoufek našel u třech autorů. Všichni tři shodně konstatují, že jde o původem německé slovo. Václav Machek ve svém etymologickém slovníku tvrdí, že jde o německé nářeční schufen, naběračka s dlouhým držadlem. Karel Čapek v jednom ze svých sloupků Ze života slov píše: "Podle Jungmanna šauf čili šaufek je nálewka, latinsky capula, německy der Schuffen, nádoba pivovarská, kterou se přelévá pivo ze sudu do sudu." A Jiří Rejzek v našem nejnovějším etymologickém slovníku konstatuje, že německé schufen, naběračka, souvisí s Schaufel, lopata.
A jak je to se souvislostí žertů a naběračky na močůvku? Václav Machek tuto otázku neřeší, význam šoufky rovná se žerty ani neuvádí. Jiří Rejzek prostě konstatuje, že původ rčení dělat si šoufky je neznámý. Jedině Karel Čapek si na tohle téma zaspekuloval: "My si krom dělání šoufků také z někoho ulejváme, případně nalejváme lehkověrného; jak vidět, je i v těchto úslovích představa duté nádoby. (Srovnej trouba a nádiva.)" Jinak řečeno, Čapek spojoval oba šoufky pomocí dutosti. Šoufek je dutá nádoba, lidé, z nichž si děláme šoufky, jsou hloupí, jak se také někdy říká duté nádoby.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
