ŠPAČEK

9. říjen 2003

Dnes si popovídáme, co mají společného špaček, špaček a špaček. Proč špačky tlučeme a jak špačkujeme. Ano, české slovo špaček má nejméně tři významy, které spolu na první pohled nijak nesouvisejí. Žádnou významovou souvislost ani s jedním z oněch špačků nevidíme ani u slovesa špačkovat, které znamená nadávat. A spojení tlouct špačky, tedy klímat, podřimovat, také vypadá jako by bylo zase úplně odjinud.

Nejprve špaček jako pták z čeledi pěvců, vědeckým, tedy latinským jménem Sturnus. České pojmenování špaček, stejně jako třeba polské szpak je asi ze středohornoněmeckého spatz, což ale bylo pojmenování vrabce. Jiní Slované špačka nazývají slovy, která vycházejí z původního praslovanského skvorc, z něhož je v češtině pojmenování ptáka skorce. Jména drobných ptáků u starých národů putovala po různých druzích.

Slovem špaček také říkáme nebo spíš naši předkové říkali dřevěným hračkám, špalíčkům na obou koncích přiříznutým do špičky. Toto slovo s největší pravděpodobností vzniklo ze slova špalíček a k pojmenování ptáka se, jak říkají odborníci, "přichýlilo". To proto, že s těmito špalíčky, špačky se hrála hra zvaná špaček, vzdáleně podobná baseballu; špalíčky se napalovaly a létaly vzduchem jako třeba špačkové. Z pojmenování těchto hraček či sportovního náčiní pak snad vzniklo označení zbytků tužek. Když je tužka už hodně ořezaná, vypadá jako ten špalíček, s nímž se hrával špaček. Z pojmenování zbytků tužek se pak slovo špaček přeneslo na zbytky cigaret či doutníků, i když ty už jako původní špalíčky-špačky nevypadají. Podle Václava Machka však špaček jako nedopalek vznikl ze slovenského zbačok, což je z původem maďarského slova bago, žvanec tabáku. Cigaretovým špačkům se dnes častěji říká vajgly, což s ptáky ani se špalíčky určitě nemá nic společného, jde o slovo, které prý vzniklo z romského thuvalo, cigáro.

Ale vraťme se ke špačkům, přesněji ke slovesu špačkovat a ke spojení tlouct špačky. Se slovesem špačkovat ve významu nadávat je to jasné. Ptáci špačkové se projevují nemelodickým štěbetáním, které připomíná lidské reptání a nadávání. S tlučením špačků, tedy s usínáním vsedě, při němž nám trhavě padá hlava na prsa a při krátkém probuzení se zas napřimuje, je to nejasnější. V knihách jsem našel dvě vysvětlení vzniku tohoto slovního spojení. Ve Slovníku české frazeologie a idiomatiky se říká, že to souvisí s trhavým pohybem špatně odpáleného špalíčku ve hře špaček, František Jílek-Oberpfalcer ve své Vtipné češtině ale říká: "Do rčení tlouci špačky se dostal ten hmyzožravý pták pro podobnost svého jména se slovesem spát."

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.