Špaček podruhé

16. červenec 2004

Včera jsem začal vyprávět o jazykovém zákulisí slova špaček, tedy několika českých slov, která všechna znějí špaček. Stačil jsem říct, že pojmenování ptáka je staré slovanské a má zvukomalebný původ. Dále, že špaček potřebný ke staré baseballu podobné hře špaček, dostal své pojmenování zkomolením slova špalíček, při němž hrálo určitou roli i to, že dřevěný špaček létá při hře podobně jako pták špaček. Špaček jako zbytek tužky se pak jmenuje podle toho, že je podobný špalíčku ze hry špaček.

Podle pojmenování zbytků tužek se slovo špaček podle některých etymologů přeneslo na zbytky cigaret či doutníků, zbytek jako zbytek. Václav Machek ve svém slovníku však říká, že kuřácké špačky s ořezanými tužkami asi nemají nic společného, že jde o zkomoleninu slovenského zbačok, které je od původem maďarského bago, zbytek tabáku v dýmce. Pozoruhodné je, že bago je maďarsky sova a ještě pozoruhodnější, že to souvisí. Maďaři věci nehodnotné, zbytečné a odporné takzvaně nechávají sovám, označují je za soví. Podobně jako my takovým věcem říkáme kozí, koňské či psí a soudíme, že jsou pro kočku.

Michal Novotný

Se slovesem špačkovat ve významu nadávat je to jasné. Ptáci špačkové, zvláště když jsou v hejnech, se projevují nemelodickým štěbetáním, které připomíná lidské reptání a nadávání. Naopak nejasnější je to s tlučením špačků, tedy s usínáním vsedě, při němž nám trhavě padá hlava na prsa a při krátkém probuzení se zas napřimuje. V knihách jsem našel dvě vysvětlení vzniku tohoto slovního spojení. Ve Slovníku české frazeologie a idiomatiky se říká, že to souvisí s trhavým pohybem špatně odpáleného špalíčku ve hře špaček, František Jílek ve své Vtipné češtině však tvrdí: "Do rčení tlouci špačky se dostal ten hmyzožravý pták pro podobnost svého jména se slovesem spát."

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.