Staly se z vašich afrických fialek nevzhledné palmičky na kmínku? Poradíme, jak z nich znovu udělat krásky

23. září 2022

Saintpaulie neboli africké fialky patří mezi nejpěstovanější pokojové rostliny. Na jakém místě se jim dobře daří, jak je správně zalévat, kdy a jakým způsobem množit a proč bychom je měli zmlazovat? Poradí Jan Stanzel, šéfredaktor časopisu u Zahrádkář a spoluautor knihy o pěstování těchto pokojovek.

Zásady pěstování afrických fialek můžeme shrnout do několika bodů:

  • žádné přímé slunce, pouze rozptýlené světlo
  • lehký, propustný substrát
  • střídmá zálivka vodou pokojové teploty
  • do další zálivky nechat substrát lehce proschnout
  • hnojit pravidelně, ale slabšími dávkami, než se doporučuje u běžných pokojových rostlin

Saintpaulie snášejí lépe přeschnutí než přemokření. Traduje se, že by se neměly zalévat do květináče, ale pouze do misky. Není to pravda, lze zalévat do misky i do květináče. Ale pozor na vodu, která zůstává dlouhou dobu v misce. Riskujeme hnilobu kořenového krčku, která může rostlinu zahubit.

Tvrdí se, že nesmí přijít voda na listy. Někteří pěstitelé před výstavami rostliny sprchují vlažnou vodou. Saintpauliím to nevadí, ba naopak: sprchováním z listů odstraníme prach. Nenecháváme však vodu na listech, ale lehce ji osušíme třeba ubrouskem.

Africkým fialkám vyhovuje celoročně pokojová teplota (18–25 °C). Pozor při poklesu pod 15 a převýšení přes 25 °C. To by je mohlo poškodit. V letních vedrech rostliny v bytech málo kvetou. V zimě pozor při větrání. Studený vzduch z ventilačky způsobí na listech nepěkné skvrny.

Saintpaulia NESS' CHERUB'S SMILE

Během pěstování rostlině postupně přirůstají listy spirálovitě umístěné na zkráceném stonku. Vnější listy ztrácejí lesk, svoji typickou barvu, nejsou už tak pěkné. Pokud je otrháme, vznikne „kmínek“. A budeme-li s otrháváním vnějších listů pokračovat, vytvoříme tvar jakési nepodařené palmičky.

Z listu můžeme vypěstovat rostlinu novou. Potrvá však několik měsíců, než opět vykvete.

Starší rostliny však můžeme efektivně zmladit. Při zmlazování máme dvě možnosti.

  1. Odřízneme růžici a odstraníme z ní staré listy. Kmínek zkrátíme a necháme růžici zakořenit ve vodě. Zakořenění proběhne zpravidla bezproblémově, ale musíme dbát na to, aby do vody zasahoval jen zkrácený stonek a nikoliv srdíčko růžice.
  2. Druhou možností je rostlinu, která potřebuje zmladit, vyjmout z květináče i s celým prokořeněným balem, odstranit staré listy a ponechat jen menší růžici. Jizvy po odlámaných listech ošetříme práškovým dřevěným uhlím. Pak odřízneme část kořenového balu. Můžeme odstranit třetinu až polovinu. Do květináče dáme na dno malé množství čerstvého substrátu, vsadíme rostlinu se zmenšeným balem a dosypeme čerstvým substrátem. Rostlina opět vypadá k světu.

Množit, zmlazovat a přesazovat africké fialky je vhodné až od konce února. V období od listopadu přibližně do poloviny února tyto zásahy saintpaulie hůře snášejí; pomaleji koření a trvá podstatně déle, než z nich vyrostou kvetoucí rostliny. Změnu rostlině naopak usnadníme, jestliže ji provedeme v době, kdy už bývají dny delší.

Pěstováním afrických fialek a příbuzných rostlin se zabývá Specializovaná základní organizace Českého zahrádkářského svazu Saintpaulia. Členem se může stát každý zájemce.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová