Stanoviště, kvalita půdy a doba sklizně, to jsou kritéria pro výběr ovocných stromků

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jáma pro vysazení stromku by měla mít 50x50 cm, na dno dejte zásobní hnojivo

S příchodem podzimu vysazujeme do zahrad nové ovocné stromy. Rozhodovat bychom se měli pro odrůdy, které se do naší zahrady opravdu hodí. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

„Potíž je v tom, že lidé, když si vybírají stromky, hledají na prvním místě určitou odrůdu. Pokud ji ve školce nebo prodejně objeví, vybírají stromek s co nejhezčí korunou, rovným kmínkem, někdy chtějí i určitý tvar (zákrsek, čtvrtkmen, polokmen,…), na kořeny už tolik nedbají. A na co prakticky vůbec nehledí, je podnož.

A tak si třeba člověk ze Šumavy dojede ku Praze pro stromek odrůdy Karneval na podnoži M9, a chce nějaký vyšší tvar. To jablko mu chutná, M9 je prosazovaná podnož, ale on chce vyšší stromy, aby pod nimi mohl jezdit se sekačkou. A nastane problém. M9 je totiž slabě rostoucí podnož, s malým kořenovým systémem, mělce kořenící, středně odolná vůči mrazu, podnož vhodná pro tvar zákrsek, nejrozšířenější podnož slabého růstu u nás. Stromy vyžadují podpěru. Odrůdy na této podnoži brzy plodí.

Ale odrůda Karneval dozrává velmi pozdě, potřebuje výborné stanoviště, určitě ne výše položené, hnojení, na podnoži M9 zálivku. M devítce se nebude chtít v méně kvalitní půdě bez pravidelného přikrmování růst, bezpodmínečně potřebuje trvalou oporu - vyšší tvar stromu obzvláště – a pěstitel bude nadávat.

Hubovat může ale jen sám sobě. Před sháněním jabloní si měl zjistit, jaké odrůdy se k nim na Šumavu hodí (odrůdy pro střední a vyšší polohy), jaké podnože jsou vhodné do horších podmínek a na pěstování vyšších kmenných tvarů (jsou to A2, M25, Jadernička, semenáč, M2, M11, MM109, MM111,…). Když bude vybírat ze skupiny vhodných odrůd a podnoží, může být v budoucnu spokojen. Pokud bude chtít Šumavák to, co vidí v marketech, bude v 90 (a více) % zklamán.

Stromky, o které je v prodejně dobře postaráno

Stejně tak pěstitel z těch nejlepších poloh, pokud si vybere z odrůd, kterým se daří spíše ve vyšších nadmořských výškách s pravidelnějšími srážkami, nebude ze svého výběru nakonec vůbec nadšený.

Tenhle problém mívají i pěstitelé rybízu. U nich je v charakteristice uvedeno, jestli se keře hodí do sušších poloh (s nižší vzdušnou vlhkostí) nebo jen na vhodnější stanoviště, do vlhčích míst. I zde platí, že když vybíráme, měli bychom nejprve vytřídit odrůdy, které se k nám hodí, a teprve z nich vybrat keře, které si koupíme.“