Starejte se o své srdce, nabádá Kateřina Cajthamlová

15. duben 2016

Jaké problémy se srdcem můžeme mít? A co našemu srdci prospívá? Odbornice na zdravý životní styl vysvětlila, jak činnost životně důležitého orgánu ovlivňuje krevní tlak a naše zdraví, a odpovídala na dotazy posluchačů.

Srdce je hlavní součástí kardiovaskulárního (srdečně-cévního) systému a při jeho selhání nám do 4 minut bez resuscitace hrozí vážné poškození organismu nebo dokonce smrt. Srdce je uložené za prsní kostí a sedí na bránici, proto je pro jeho správnou funkci důležité, jak hluboce dýcháme a co děláme. Z levé - větší - komory proudí krev aortou do celého těla, z pravé komory teče krev do plic. Do levé předsíně se vrací okysličená krev z plic a do pravé se vrací krev z těla. Mezi komorami a předsíněmi jsou chlopně - vlevo tzv. mitrální, u které hrozí nedomykavost.

Krevní tlak může být příčinou i důsledkem problémů se srdcem. Je-li důsledkem, krevní tlak většinou klesá a lidé se srdečním onemocněním omdlívají, upadají do bezvědomí a mají otoky dolních končetin. Vysoký krevní tlak je způsoben dědičností nebo ledvinami a srdce přetěžuje. Diastolický (dolní) krevní tlak musí být v mezích 75 - 80 mmHg, aby bylo srdce dostatečně živeno krví ze srdečních cév.

Čtěte také

Příznakem problémů se srdcem je i bolest vystřelující zpoza hrudní kosti. Pokud nás tato bolest trápí, měli bychom se nechat vyšetřit, zvlášť od věku 35+.

Dalším indikátorem srdečních problémů jsou změny tepu - nepravidelný tep, který je příliš nízký (v klidovém stavu méně než 50 tepů za minutu) nebo vysoký (více než 80).

Od stravy po dostatečný spánek

Srdci prospívá pravidelný denní režim, dostatek odpočinku, pravidelný, ideálně aerobní pohyb, správné pravidelné dýchání, veselá mysl a potraviny bránící ateroskleróze (ovoce, zelenina, nenasycené mastné kyseliny z ryb a rostlinných tuků, čistá voda) a pravidelná strava.

Dietoložka Kateřina Cajthamlová v Radioklubu Českého rozhlasu Hradec Králové

Pod nezatěžující aerobní pohyb patří takový, který zvládneme bez zadýchání, můžeme si při něm povídat. Tepová frekvence by při něm neměla překročit 60 % - 70 % maximální srdeční kapacity, kterou lze vypočíst vzorcem 220 mínus náš věk. Při silové záteži (70-80 %) bychom měli být opatrní, zvlášť pokud máme obavu, že naše srdce není zcela v pořádku.

Nad dotazy posluchačů

Posluchačka, 76 let: „Mám vysoký krevní tlak a arytmii, lékařka mi předepsala léky na obojí, ale přesto mám tlak 150/90.“

MUDr. Cajthamlová: „Mohu vás uklidnit, ve věku nad 65 let může být v pořádku i tlak vyšší než námi často zmiňovaný ideál 125/80. Postupem času dochází k určité formě kornatění tepen a s nižším tlakem by se mohly dostavit výše uvedené obtíže - omdlévání a otoky nohou. Zejména ve spojení s arytmií se musí stav posuzovat individuálně a vaše lékařka to má jistě pod kontrolou.“


Zajímavosti o srdci z knihy Igora Bukovského
- pumpuje krev 70x za minutu, což je 100.800 úderů za den a přes 36 milionů úderů za rok
- dokázalo by vytlačit krev do výšky 9 metrů
- v klidovém režimu přečerpá 5 litrů krve za minutu
- pokud by srdce bylo benzínovým čerpadlem, auto by s ním ujelo 72.000 km/rok
- za 70 let přečerpe množství krve, které by naplnilo kanál široký 1 m, hluboký 2 m a dlouhý z Prahy do Pardubic
- během maximální tělesné námahy přečerpá orgán o velikosti lidské pěsti 20 litrů krve za minutu

Posluchač, 48 let: „Mám 133 kg, jsem svalnatější. Poslední dobou mě bolí v zádech, byl jsem na kardiovyšetření, kde se neprokázaly žádné problémy. Mám tlak 150/100, na který mi lékař nasadil léky. Není bolest zad, která vystřeluje i dopředu, příznakem ischemické choroby?“

MUDr. Cajthamlová: „Vysoká hmotnost přímo souvisí se zvýšeným dolním krevním tlakem (10 kg nadváhy = 5 bodů dolního krevního tlaku). Ischemická choroba (nedokrevnost) se projevuje bolestí za hrudní kostí, která vystřeluje do levé ruky a do čelisti, člověk má pocit úzkosti a potí se. Pokud jste ale absolvoval vyšetření na kardiologii, ischemickou chorobu by EKG odhalilo.“

Posluchačka, 65 let: „Mám arytmii, kolísá mi tep i tlak. Byla jsem na mnoha vyšetřeních, kde nakonec zjistili, že se mi ukládá železo na játrech a teď pojedu do IKEM, kde zjistí, zda nemám železo i na srdci. Pomohl by mi tzv. budík?“

MUDr. Cajthamlová: „Jste v dobrých rukou odborníků. Pokud by bylo na místě umístění pacemakeru čili budíku, jistě byste ho již měla. Vaše srdce reaguje na změnu tlaku a tepu zužováním tepen. Vzhledem ke komplikaci s metabolismem železa je těžké rozhodnout, a proto bude IKEM správnou zastávkou. Vaše zdravotní situace je velmi komplikovaná.“

Posluchač, 48 let: „Má se tlak měřit na obou pažích? Mám na každé jinak vysoký tlak.“

MUDr. Cajthamlová: „Lékař by se měl vždy dotázat, jste-li pravák nebo levák. Na dominantní končetině máme více svalové hmoty, které brání měření, a ukazuje nám proto vyšší tlak. Při měření tlaku navíc záleží na více faktorech - počasí, aktuálním stavu, jak dlouho jste po jídle.“

Poslechněte si celý rozhovor s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou
autoři: Kateřina Cajthamlová , redakce
Spustit audio