Štědrý den býval vnímán jako začátek nového roku, říká etnografka skanzenu v Přerově nad Labem
Jsou tu Vánoce, nejkrásnější svátky v roce, a tak jsme se tentokrát vydali za vánoční atmosférou. A jaké místo by pro to bylo příhodnější, než skanzen v Přerově nad Labem na Nymbursku. Soubor lidových staveb, který přibližuje nejen bydlení, ale i život našich předků a také jejich zvyky a tradice. Třeba právě o Vánocích. Do přerovského skanzenu nás zavedla etnografka Polabského národopisného muzea Hana Šídová.
Skanzen se nachází přímo v centru Přerova nad Labem, naproti kostelu sv. Vojtěcha. Pozoruhodný je mimo jiné tím, že patří k nejstarším regionálním muzeím v přírodě v celé Evropě. „Prapočátky vzniku přerovského skanzenu sahají až do konce 19. století, kdy arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský, tehdejší majitel panství v roce 1895 zpřístupnil tamní kovárnu a bývalou rychtu veřejnosti a vytvořil v ní malou národopisnou expozici,“ přibližuje etnografka.
Historie muzea v přírodě jako skanzenu, který zachraňuje lidovou architekturu, se ale začala psát až o hodně později. „Staročeská chalupa, tedy ta někdejší kovárna a rychta, během války a po válce chátrala. Teprve až v roce 1967 připadla poděbradskému muzeu a začala v ní vznikat národopisná expozice. Od té doby se skanzen postupně rozrostl do dnešní podoby,“ dodává Hana Šídová. Vůbec první přenesenou stavbou byla sušárna na ovoce z Bříství u Rožďalovic.
V současné době se přerovský skanzen rozkládá na prostoru o rozloze dvě stě hektarů a čítá na čtyřicet architektonických staveb. K vidění je tam devět chalup, několik stodol, sušárny na ovoce, kolekce včelích úlů, špýchary a dokonce i kaplička. A samozřejmě je možné se podívat i dovnitř. „Chalupy jsou dobově vybavené nábytkem a jsou navíc oživené figurínami. V každé chalupě je skupinka oblečená do dobových oděvů, která představuje určitou scénu ze života našich předků,“ popisuje etnografka.
Kromě toho můžete ve skanzenu navštívit i starou vesnickou školu. „Expozice je umístěna v budově bývalé bednárny, kde na konci 19. století skutečně byla jednotřídka vesnice Přerov nad Labem. V jedné místnosti jsou lavice, ve kterých sedí chlapci a děvčata a za katedrou pan učitel, ve vedlejší místnosti je pak udělaný kabinet, kde jsou vystavené staré školní pomůcky.“
Drobečky ze štědré večeře
V jednotlivých chalupách se v průběhu roku expozice obměňují. Skanzen ožívá zejména v době Velikonoc a Vánoc. „Nyní máme v několika chalupách expozice, které se váží k předadventnímu a adventnímu období a potom vyloženě k času vánočnímu, tedy ke Štědrému dni a vánočním svátkům,“ říká Hana Šídová.
Štědrý den byl našimi předky vnímán jako začátek roku. Aby byl nový rok dobrý, musel i dobře začít. „Štědrovečerní večeře musela být bohatá, na stole mělo být devatero pokrmů, tedy devět druhů jídel. Po večeři se smetly drobečky a zanesly se hospodářským zvířatům, aby byla zdravá a dobře prospívala, část se jich zakopala v sadu pod ovocné stromy, aby dobře plodily. A někdy se také vysypaly do studny, aby voda v příštím roce byla dobrá a bylo jí dost,“ popisuje jeden z vánočních zvyků etnografka.
A nechybí ani výstava betlémů. Ve sbírkách Polabského národopisného muzea je jich velké množství a ve skanzenu je jim věnovaný velký výstavní sál ve staré bednárně. K vidění jsou betlémy papírové, keramické, vyřezávané dřevěné, z kukuřičného šustí a z dalších materiálů. Doplňuje je i menší výstava vánočních ozdob a starých vánočních pohlednic.
Co dalšího můžete kromě skanzenu v Přerově nad Labem vidět a co zajímavého nabízí jeho okolí, se dozvíte při poslechu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let
Ondřej Kepka, režisér a moderátor
O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy
Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.
