ŠTÍR

4. listopad 2002

Kdysi dávno v létě, ještě před povodněmi, jsem tu vyprávěl o souhvězdí Orion a o historkách, které se k řeckému mytologickému hrdinovi Óriónovi váží. Podle jedné z těch příhod se Órión dostal na oblohu v souvislosti s tím, že byl zabit velkým štírem. Už jsem také říkal, že na oblohu se dostal nejen Órión, ale i jeho vrah štír a že souhvězdí Štír a Orion nikdy nejsou na obloze společně. Orion zapadá ve chvíli, kdy Štír vychází, což si naši předkové vysvětlovali tím, že ti dva se dosud nenávidí, nesnesou se jaksi na jedné obloze.

Protože od 23. října je Slunce ve znamení Šíra, pojďme si dnes povyprávět o souhvězdí Štíra, přesněji řečeno o zákulisí jeho pojmenování. Štír je české, přesněji řečeno všeslovanské slovo, které snad pochází z indoevropského kořene skeu-, řezat, škrábat, hrabat. Z tohoto kořene vznikla v různých slovanských jazycích slova označující různé nepříjemné přízemní živočichy. Polské szczur je krysa, stejně jako ruské ščur, které v nářečích kromě toho znamená i žížala, slovinské ščúrek znamená šváb a srbské i chorvatské štúrak označuje cvrčka. Rovněž staří Češi slovy štír, ale také ščór, ščúr a ščur pojmenovávali různé živočichy, například krtonožky, ještěrky a dokonce i žáby. Dnes však slovem štíři vědecky označujeme jen primitivní řád třídy pavoukovci, který má asi 700 druhů žijících hlavně v suchých a teplých oblastech. Štíři svou kořist zabíjejí bodnutím posledního, třináctého, zadečkového článku. V jižní Evropě žijí neškodní tři až čtyři centimetry velcí štíři, člověku nebezpečný je až deset centimetrů velký severoafrický štír tlustorepý. O tom, zda právě tento štír, vědecky zvaný Buthus australis, zabil hrdinu Órióna, se mytologie nezmiňuje. Kromě štírů zná české přírodovědné názvosloví i štírky, což jsou štírům podobní rovněž pavoukovci. Jak jejich zdrobnělé jméno naznačuje, jsou menší, nejvýše pětimilimetroví, štírek knihový, který opravdu žije mezi knihami a živí se pisivkami, které ničí knihy, je jen třímilimetrový. Cizí pojmenování štíra ? jak toho na obloze, tak toho reálného, v přírodě žijícího ? je Scorpius, což je slovo, které v češtině známe v podobě škorpión. Jde o slovo původem řecké, také má snad indoevropský původ, asi pochází z kořene sker-, řezat, obdělávat ostrým nástrojem. Ale vraťme se na oblohu. Kromě legendy o tom, jak se Štír dostal na nebe jaksi za odměnu za zabití lovce Órióna, který hodlal vyhubit veškeré zvířectvo na zeměkouli, existuje ještě jedna báje týkající se Štíra. V době, kdy už byl Štír na obloze, se mu jednou podařilo vyděsit spřežení táhnoucí sluneční vůz tak, že splašení koně přitáhli Slunce blízko Zemi a zde vypukly požáry, vznikly pouště, některým lidem Slunce sežehlo kůži tak, že to zůstalo nejen jim, ale i jejich dnešním potomkům, černochům. Od té doby se Slunce Štíra velmi bojí, a proto ve zvířetníkovém znamení Štíra zůstává poměrně krátce. Tím jsem se dostal k astrologii, ke znamení Štíra, s čímž velmi úzce souvisí slovní obrat být s něčím na štíru. O něm si povíme až zítra.

Dotazy, připomínky a náměty mi můžete psát na novou e-mailovou adresu mnovotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka