Štráchy

13. květen 2005

Včera jsem mluvil o výrazu frak, a když jsem vykládal slovní spojení jaképak s tím dlouhé fraky, zmínil jsem se, že stejný význam mají i slovní spojení jaképak s tím štráchy, nedělej dlouhé okolky a že ve spojeních stejného významu vystupují i krámy, fóry a ciráty. O výrazu fór, jehož původ geniálně vysvětlil spisovatel Eduard Bass, jsem mluvil hodně dávno, také výraz ciráty, který původně znamenal ozdoby, cetky, jsem tu v souvislosti s cavyky a brykulemi už také probíral. Dnes se zaměřím na štráchy.

Ty jsou už napohled německé. Ano, s velkou pravděpodobností pocházejí z německého Streich, které má význam legrační kousek, trik a také rána a ráz. Souvislost mezi těmito významy německého slova a našimi zdlouhavými štráchy snad spočívá v tom, že legrační triky a kousky často bývají otravně zdlouhavé. Ale to spekuluju.

Michal Novotný

Další zajímavost německého slova Streich spočívá v tom, že vzniklo ze slovesa streichen, které znamená pohladit, natřít a škrtnout. Z něho máme sloveso štrejchnout, o němž se ve Slovníku spisovného jazyka českého uvádí, že znamená "lehce, ne naplno něco zasáhnout, lehce se něčeho dotknout", a neuvádí, že si lze také štrejchnout jídla či pití, tedy ochutnat něco poživatelného a že sloveso štrejchnout můžeme slyšet i v souvislosti se sexuálním stykem, obvykle náhodným, řekněme jednorázovým. Pokud jde o štrejchnutí si třeba piva, jde asi opět o lehký dotyk, o to jakoby pohlazení. O tom druhém štrejchnutí nás poučí Václav Machek, který ve svém slovníku říká, že sloveso štrejchovat se používáme vulgárně o páření koček a jak píše také "hrubým žertem i o milencích". Tento význam našeho slova asi nepochází od streichen, hladit, ale od streichen třít, třít se.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.