Svatá Anežka Česká - symbol svobody pro český národ

8 fotografií

O Svaté Anežce České se říká, že nám přinesla svobodu. Bdělost nad svobodou je hlavním posláním této české patronky a světice. Její život byl ale ve znamení pomoci chudým a nemocným. Tato slavná česká princezna, dcera krále Přemysla Otakara I., už v dětství poznala prázdnotu diplomacie na nejvyšších politických úrovních.

Narodila se v roce 1211. Už ve třech letech ale byla svým otcem zasnoubena za Boleslava Slezského a následně byla poslána na výchovu do cisterciáckého kláštera v Třebnici. Po předčasné smrti snoubence ji v osmi letech otec zasnoubil znovu, a tak v roce 1219 musela odjet na výchovu do Vídně, kde byla na vévodském dvoře císařova rádce Leopolda VI. Babenberského připravována pro dalšího svého snoubence – Jindřicha VII., syna císaře Fridricha II. Toto zasnoubení bylo ale nakonec z důvodů intrik i politických tlaků na císařském dvoře anulováno.

Král Přemysl Otakar I. zrušení dohodnutého sňatku vnímal jako velkou urážku a můžeme pouze odhadovat, jak tato situace zranila samotnou přemyslovskou princeznu. Mezi dalšími nápadníky byl i anglický král Jindřich III. Plantagenet, s kterým byla zasnoubena, ale Jindřich 1229 zasnoubení zrušil. Pak se o Anežku opět ucházel Jindřich VII., ale dokonce i jeho otec, ovdovělý císař Fridrich II. Hrdá princezna Přemyslovna ale oba odmítla.

Díky veškerým těmto událostem si začala uvědomovat hodnotu lidského života. Její hluboká víra v Boha ji vedla k rozhodnutí pro duchovní život. Tajně se proto obrátila o pomoc k samotnému papeži Řehoři IX. Ten jejím prosbám vyhověl a diplomaticky zažehnal i možné zhoršení politických vztahů s odmítnutými nápadníky.

Anežský klášter v čele s přemyslovskou princeznou

Sv. Anežka inklinuje k řeholi sv. Františka a touží po životě zasvěceném Bohu. Od bratří Menších, větve řehole sv. Františka, se dovídá o řádu sv. Kláry u sv. Damiána v Assisi. Její laskavost a šlechetnost ji vede v touze pomáhat lidem v nouzi, chudým a ubohým. S podporou svého bratra, krále Václava I., proto zakládá klášter řehole řádu sv. Kláry Na Františku (dnešní Anežský klášter), jehož hlavní náplní byla péče o chudé. Klášter dokonce financovala ze svého věna a jako jeho součást v roce 1233 zakládá také chudobinec a špitál sv. Františka.

Stala se abatyší kláštera a udržovala přátelské vztahy korespondencí se svatou Klárou z Assisi, zakladatelkou klarisek, která Anežku velmi povzbuzovala. Prvními řeholnicemi Anežského kláštera byly klarisky z Tridentu, které doplnilo několik dívek z urozených pražských rodin. V klášteře byla abatyší 46 let a postupně celý klášterní komplex rozšiřovala za podpory svého bratra krále Václava I. a následně krále Přemysla Otakara II., svého synovce, který společně s Anežkou v klášteře vybudoval velké přemyslovské mauzoleum. Dodnes je v této přemyslovské kryptě kostela sv. Salvátora pochována Kunhuta Uherská – manželka krále Přemysla Otakara II.

Anežka po celý život oddaně pomáhala chudým a trpícím, sužovaným nemocí a hladem. Vynikala velkou pokorou, trpělivostí a láskou k bližnímu. Ve volných chvílích se modlila ve své soukromé klášterní oratoři. Je to nejposvátnější místo celého kláštera, místo, kde by měl každý při prohlídce Národní galerie Praha – kláštera sv. Anežky České tuto světici uctít alespoň krátkou myšlenkou.

Prostory NG Praha - Kláštera sv. Anežky České|foto:Markéta Vejvodová, Český rozhlas

Počin, který vyzdvihl prestiž českého království

Péče o chudé a nemocné ve špitálu Na Františku, který byl součástí budov kláštera, dala podnět pro další významný počin. Společně s bratrem Václavem I. v r. 1232 založila špitál se špitálním bratrstvem s řeholí sv. Augustina, jehož stanovy potvrdil papež r. 1252 jako mužský Špitální a rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou.

Z mezinárodního hlediska je podstatný fakt, že Anežka Česká se tak stala jedinou zakladatelkou mužského řeholního řádu v naší zemi, který existuje dodnes pro celý svět. Samostatný Špitální rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou můžeme vnímat jako ryze českou obdobu Řádu Maltézských rytířů, který již v té době miěl své sídlo na Malé Straně u Vltavy u dnešního Maltézského náměstí.

Křížovnický řád zase dodnes sídlí přesně na protějším břehu Vltavy u Karlova mostu na Křižovnickém náměstí. Náplní obou mužských řádů je péče o nemocné.

Abatyše s rodinnou vazbou na významné české krále

Anežka byla přemyslovskou princeznou a celou královskou rodinou byla velmi uctívána a respektována. Svou osobností a osvíceností významně ovlivnila i samotné české dějiny. Pro rady chodíval za Anežkou už její bratr, král Václav I. a právě Anežce můžeme vděčit mimo jiné za urovnání velkého rodinného dramatu, kdy v roce 1249 českému království hrozila válka mezi králem Václavem I. a jeho synem Přemyslem Otakarem II. Anežce se podařilo svou mistrovskou diplomacií spor mezi otcem a synem urovnat.

Svého milovaného synovce Přemysla Otakara II. následně velmi podporovala a tento mocný král, který získal přezdívku „železný a zlatý“, při svých politických rozhodnutích často chodíval ke své tetě Anežce na radu. Anežka tedy nebyla pouze zbožnou pečovatelkou o chudé, ale byla to silná, moudrá a vzdělaná žena, kterou respektovali čeští králové.

Svatořečení, na které český národ čekal dlouhá staletí

Anežka Přemyslovna zemřela v pověsti svatosti a byla vždy ctěná jako světice. Teprve 700 let po její smrti ji papež Jan Pavel II. prohlásil za svatou. Stalo se tak 12. listopadu 1989 v Římě za účasti více než 8000 poutníků z tehdejšího Československa.

Za dar svobody českého království se za svého života vroucně modlívala. Pět dní po její kanonizaci se udál památný 17. listopad 1989. Svatá Anežka Česká je proto pro český národ dodnes symbolem svobody.