Středočeský kraj je rájem pivařů. Na pivovar tady narazíte téměř na každém kroku

Pokud platí „Kde se pivo vaří, tam se dobře daří“, pak musí být Středočeský kraj rájem na zemi. Ochutnat tady můžete klasické ležáky i pivní speciály. Roste zájem také o nealkoholická piva.

 

 

 

Dopočítat se, kolik je pivovarů ve středních Čechách, není vůbec jednoduché.  Na webových stránkách www.SeznamPivovaru.cz je možné aktuálně napočítat 46 pivovarů. Tohle číslo ale rozhodně není konečné. Pivovary a minipivovary totiž stále přibývají, a to i v obcích, kde je jenom pár domů. V Kounicích u Českého Brodu jsou pivovary dokonce hned dva, a to tady žije pouze 1.400 obyvatel.  Jediné velké město, které nemá svůj pivovar je Mladá Boleslav, ale už se na tom prý pracuje.

Některé pivovary píší svoji historii i několik staletí, jiné vznikly teprve nedávno. „Zajímavostí je, že vznikla poměrně velká síť minipivovarů v Brdských lesích, kde pár kilometrů od sebe je hned pětice úžasných minipivovarů,“  zamýšlí se nad seznamem pivovarů předseda Sdružení přátel piva Tomáš Erlich. „ Jedním z prvních z těch brdských pivovarů byl pivovar Všeradice, který je zajímavý tím, že je tam původní Matuškova varna z Broum. Poslední dobou výrazně promlouvá do pořadí na soutěžích také pivovar Kytín, popřípadě pivovar Hostomice, který má výborné tmavé pivo.“ 

Pivovar Kácov to z rodinného minipivovaru dotáhl daleko. „Dnes vyrobí skoro padesát tisíc hektolitrů piva ročně a je to klasický průmyslový pivovar,“ upozorňuje Tomáš Erlich. Kácovský pivovar posbíral řadu ocenění. „Co se týká cen Sdružení přátel piva, tak dvakrát získal titul Pivovar roku.“  Pro kácovský pivovar jsou typické retro lahve a zajímavé etikety. Letos s etiketou piva Hubertus získali na celosvětové soutěži v Austrálii prestižní ocenění WorlStar 2018. Zaujmout dokázali mezi 318 exponáty z 38 zemí.

Sdružení přátel piva každoročně uděluje titul Sládek roku. Získávají ho skuteční mistři v oboru. Sládkem roku 2016 se stal Bohumil Valenta z Pivovaru Nymburk. Kvalitu nymburského piva hlídá už deset let a za tu dobu vznikla i celá řada nových piv, některá z nich svým jménem odkazují na život a dílo spisovatele Bohumila Hrabala. „Asi největší radost mi dělá polotmavá třináctka Něžný Barbar,“ usmívá se sládek Bohumil Valenta. „Původně to mělo být jen pivo na Vánoce, ale trh si vyžádal, že to pivo chutná a děláme ho dodnes, možná sedm, osm let.“ 

Nymburský pivovar je slavný také díky filmu Postřižiny. A to i přesto, že filmaři v roce 1980 natáčeli někde úplně jinde. Některé scény vznikaly v Dalešickém pivovaru na Moravě, v pivovaru Studená u Telče a točilo se i v Počátkách. Film na motivy Hrabalovy knihy vypráví o chodu pivovaru za první republiky. „Pan Hrabal, když tu povídku Postřižiny psal, tak čerpal z toho, co tady prožil,“ rozhlíží se po nádvoří pivovaru sládek Valenta. „ Jeho nevlastní otec František Hrabal tady dělal správce.  Určitě známější, než František Hrabal, je přezdívka Francin z Postřižin.“

Postřižinské pivo vám načepují i v Izraeli nebo v Číně. Do zahraničí se často vyváží pod jiným názvem. Čeština je totiž pro cizince hodně krkolomná. Bohumil Hrabal je slavný třeba v Maďarsku, a tak Hrabalovy pivnice najdete třeba v Budapešti. 

Další zajímavosti z historie Středočeského kraje najdete na webových stránkách www.slavime100let.cz.

Spustit audio