Středověk mezi panelovými domy. To je Chodovská tvrz na pražském Jižním Městě
Chodovská tvrz je nejstarší stojící a tedy i nejvýznamnější pamětihodnost pražského Jižního Města. Původně středověká tvrz má kruhový půdorys, na severu přerušený nálevkovitě se rozevírajícím vstupem. Patrový objekt s arkádami na nádvoří je dnes kulturním centrem, obklopeným parky.
V místních mokřadech, v osadě Chodov, vyrostla tvrz obehnaná vodním příkopem pravděpodobně na konci 13. století. Ke vstupu s gotickým obloukem vedl přes příkop dřevěný, částečně zvedací můstek. Nad vchodem se tyčila štíhlá věž, k ní na vnitřní straně hradby přiléhala obytná budova na půdorysu dnešního sálu. Druhý objekt v místech dnešního otevřeného průchodu do nádvoří byl asi vyšší. U zdi stály dřevěné hospodářské objekty. Na pozemcích osady Chodov vznikl hospodářský dvůr.
Ve 14. století patřil Chodov se dvorem a tvrzí k panstvím zderazského konventu křižovnického řádu Strážců Božího hrobu, jeruzalémských rytířů. Na počátku husitských válek majetek zabrala pražská obec. Majitelé se potom střídali, během válek dvůr i tvrz velmi utrpěly. Roku 1676 místo spolu se Šeberovem a Hrnčíři získal klášter benediktinů od svatého Mikuláše u Staroměstského náměstí.
Benediktini nově zřídili dvůr a tvrz dali přestavět do podoby jednopatrového barokního zámečku, jehož okna prolomila zdivo hradby. Patrně tehdy vznikl průchod do nádvoří, který dnes slouží jako vstup. V roce 1801 získali kunratické panství včetně Chodova pražští měšťané a podnikatelé, povýšení do rytířského stavu, Korbové z Weidenheimu. Zámeček se dočkal klasicistní přestavby, zbořena byla věž a vzniklo arkádové nádvoří.
Půlnoční rytíř Vítek
Ve 20. století velkostatek připadl pražské obci a ta hospodářský dvůr pronajímala. Zanikl v sedmdesátých letech minulého století při výstavbě komunikace vedoucí od Spořilova k dálnici D1. Voda okolo tvrze byla částečně svedena do podzemí a částečně se ztratila při budování Jižního Města.
Obytný objekt byl v osmdesátých letech 20. století zrekonstruován. Od té doby tvrz slouží jako kulturní centrum. Jsou tu dvě galerie, koncertní sál, nádvoří v létě slouží jako letní divadelní scéna. V parku, který tvrz obklopuje, láká k posezení množství laviček a je tu i dětské hřiště. V sousedství stojící sborový dům Jana Milíče z Kroměříže je moderní stavba, byl vybudován v novém tisíciletí.
K Chodovské tvrzi se pojí legenda o půlnočním rytíři Vítkovi, jednom z původních majitelů. Čímsi se provinil a odmítl se ze svých hříchů zpovídat. Po smrti tak jeho duše nenalezla klid a traduje se, že na chodbách v prvním patře bývají slyšet jeho kroky a řinčení jeho zbraně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
