Stříbro

Začneme ale jako obvykle nejazykově. Řekneme si pár slov o stříbru samotném. V encyklopedii se dočteme, že je to většinou jednomocný prvek, bělolesklý, dobře leštitelný, měkký, velmi tažný ušlechtilý kov. Jeho mezinárodní pojmenování zní argentum, značka je Ag. Stříbro je nejlepší kovový vodič tepla a elektrického proudu, je nerozpustné v kyselině sírové a lučavce královské, od pradávna to byl nejpoužívanější kov na šperky. Také na mince, příbory, chirurgické a vědecké nástroje se používá. Ročně se naší planetě abych tak řekl vyrobí asi 13 tisíc tun stříbra.

Michal Novotný

Slovo stříbro je všeslovanské, polsky se mu říká srebro, rusky serebró, srbsky a chorvatsky srébro, také v pobaltských jazycích jsou podobná slova sidabras a sidrabs, Gótové stříbru říkali silubr, německy se říká Silber a anglicky silver. Jiné jazyky, například románské však tomuto kovu říkají úplně jinak, takže se slovem stříbro je to nejspíš tak, jak píše Jiří Rejzek ve svém slovníku. Nejprve upozorňuje, že: "Původ slova není jasný, nelze ani rekonstruovat výchozí podobu-" A pak konstatuje: "Nejspíš jde o prastarou baltsko-slovansko-germánskou výpůjčku z nějakého předindoevropského jazyka, možná přes neznámého prostředníka z asyrského šarpu téhož významu." A nakonec etymolog dodává: "Dosti podobné je i baskické zilar téhož významu." Takže slovo stříbro má nejspíš hodně exotický původ a jeho možná souvislost s baskičtinou, což je jeden z nejzáhadnějších protože s ničím nepříbuzných evropských jazyků, mu dává punc slovo přicházejícího snad přímo z temnot. Zítra si popovídáme o přísloví mluviti stříbro, mlčeti zlato.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz